True crime dokumenty a podcasty jsou obrovským trendem posledních let. Z jejich popularity těží i televizní produkce, které se předhánějí v otevírání starých kriminálních případů. Po úspěchu první série Metoda Markovič: Hojer uvedla TV Nova na platformě Oneplay dlouho slibované a nadšeně očekávané pokračování Metoda Markovič: Straka. Obrovskou vlnu sledovanosti ale provází hořká příchuť kontroverze. Ozývají se totiž hlasy, zda je vůbec etické připomínat obětem a pozůstalým chvíle, které se tak tragicky zapsaly do jejich života.
Seriály oživují minulost a otevírají staré rány
Uvedení seriálu televize ohlašovala již několik měsíců dopředu, a tak se o ní dozvěděla i paní Lucie Š., jejíž matku Jiří Straka v roce 1985 zavraždil. „Zastaví se vám dech, přestane vám bít srdce. Říkáte si, že to přece není možné,“ svěřila se Lucie v listopadu 2025 v rozhovoru pro časopis Heroine. Nedlouho poté, co zhlédla upoutávku na připravovanou druhou řadu seriálu o vyšetřovateli Jiřím Markovičovi.
„Já vůbec nechci, abychom museli znovu poslouchat detaily a sledovat rekonstrukci vraždy,“ vysvětlovala Lucie, které byly v době vraždy tři roky a až do jedenácti let pro ni byly okolnosti matčiny smrti „naprosté tabu“. Později sama začala zjišťovat, co se její matce skutečně stalo.
Kde v Praze vraždil Straka. Poprvé kousek od domova, podruhé pár metrů od rodičů oběti |
Začalo to Hojerem
V lednu 2024 byl poprvé na platformě Voyo uveden seriál Metoda Markovič: Hojer. Ten sleduje práci vyšetřovatele Jiřího Markoviče, který rozkrývá hrůzné okolnosti série vražd spáchaných Ladislavem Hojerem. V centru pozornosti přitom byla především Markovičova vyšetřovací metoda, která spočívala v navázání vztahu s pachatelem.
Diváci i kritika tleskali celému konceptu i hereckým výkonům a Petr Uhlík v roli pachatele skutečně působí jako zmatené zvíře chycené v pasti a v tomto kontextu si mohl získat i částečné sympatie. To je však pro pozůstalé obětí nepřijatelné.
Kdo byl Jiří Straka, co provedl, kolik za to dostal a proč je spojený se spartakiádou |
„Když jsem se dozvěděla, že natáčejí Straku, zkoukla jsem celou první řadu (Hojera). Když jsem viděla, jak to postavili, udělalo se mi zle,“ vysvětlila Lucie v rozhovoru. „Celý ten seriál na mě nakonec působí, že by Hojera člověku mělo být ještě líto. Čekala jsem, kdy se tam objeví jeho zrůdnost. Nedočkala jsem se.“
Ještě horší však pro Lucii byla představa, že byla zfilmována i vražda její matky včetně záběrů ze skutečné policejní rekonstrukce, kterou by mohly vidět i její vlastní děti.
Petr Uhlík jako Ladislav Hojer
Maxmilián Kocek jako Jiří Straka
Nova vyslyšela připomínky dcery zavražděné ženy
Spartakiádní vrah v podání Maxmiliána Kocka vypadá možná nevinně a nenápadně stejně jako skutečný vrah, podprahově však působí mnohem děsivěji než Hojer a zatím neusiluje o lítost či divácké sympatie. Přesto však dali tvůrci seriálu prostor obětem a jejich pocitům.
„Bezprostředně po zveřejnění textu Lukáše Houdka jsme iniciovali společné setkání s ním i paní Lucií Š. Šlo o velmi přínosnou schůzku, která nám umožnila hlouběji pochopit její úhel pohledu. Jako lídr na trhu v produkci seriálů inspirovaných skutečnými událostmi si plně uvědomujeme svou zodpovědnost za etické aspekty tohoto žánru. Cílem obou řad série Metoda Markovič bylo a je vzdát hold práci vyšetřovatelů a působit preventivně, “ uvedl pro iDNES.cz vedoucí komunikace TV Nova Michal Prokeš.
RECENZE: Jiný by jim ruku nepodal. Jak Jiří Markovič rozpovídal Straku a další vrahy |
Po společné schůzce Lucie se zástupci TV Nova putoval již hotový seriál znovu do střižny, aby ho tvůrci upravili podle jejích připomínek. Nebyly to výraznější zásahy, některé scény byly v rámci dostupných možností poupraveny, vysvětluje Michal Prokeš: „Upustili jsme od využití reálných archivních materiálů a zredukovali scény, které by mohly být pro některé dotčené osoby jakkoli bolestné, a to při zachování věrnosti tehdejší realitě.“
„Aktuálně již pracujeme na systémovém řešení pro budoucí projekty, které brzy představíme. Chceme být hybatelem debaty o kultivaci celého žánru true crime. Záleží nám na tom,“ dodává Prokeš.
Vadí Straka, Sbormistr, ale i Smrt stopařek
Autoři Metody Markovič nejsou jediní, kteří si museli sáhnout do svědomí. Podobné hlasy se ozývají čím dál častěji a táhnou se až hluboko do minulosti. Stačí připomenout film Smrt stopařek z roku 1979, který vznikl rovněž na základě skutečných událostí a který televize pravidelně vysílají. Podle potomků muže, jenž těla obětí našel, si filmaři události přizpůsobili a uvedení filmu pak bylo pro celou rodinu traumatizující.
Zatím nejhlasitější odpor proti dílům podle skutečnosti se zvedl po uvedení filmu Sbormistr režiséra a scénáristy Ondřeje Provazníka, který je inspirovaný kauzou kolem dětského sboru Bambini di Praga. Jedna z obětí sexuálního zneužívání se totiž poznala v hlavní postavě a veřejně ukázala na autora scénáře, že reálné scény i její jméno (které je stejné jako jméno hlavní postavy) použil bez jejího souhlasu.
Za silným příběhem a kvalitně zpracovaným filmem pak zůstává pachuť skandálu, která může mít reálný dopad na úspěch filmu při udílení Cen české filmové kritiky, případně Českých lvů. Objevují se totiž i názory, že by ceny neměly reflektovat jen kvalitu, ale i „společenský dopad“ snímku.
Snímek Sbormistr Ondřeje Provazníka otevírá téma zneužívání v prostředí světově proslulého dívčího sboru. Do klání o ceny Český lev jde s 13 nominacemi.
Filmy a seriály natočené podle skutečnosti mají v kinematografii své místo i společenský význam. Upozorňují na temnou stránku lidského soužití. Například Smrt stopařek vznikla především jako varování před nebezpečím autostopu a jistě řadě tragédií zabránila. Metoda Markovič ukazuje skutečné kriminalisty a úskalí jejich práce, nikoli vyfabulované superhrdiny tuctových kriminálek, Sbormistr zase metody manipulace a zranitelnost dětí v prostředí, kde je sexualita nástrojem moci.
Nezbývá než doufat, že tvůrci sami najdou způsob, jak vnímat a uchopit látku z více úhlů pohledu, včetně bolestivého pohledu obětí a jejich pozůstalých.
