Za prvotinu Příliš mladá noc jste v roce 2012 dostal od kritiků cenu pro objev roku, nyní jste vyhrál hlavní trofej - nebojíte se, že uznání od kritiků může být v očích publika polibkem kobry, tedy že diváky spíš odradí?
Ne, nemyslím. Návštěvnost Rodinného filmu sice není závratná, ale vyšší než u Příliš mladé noci a hlavně vyšší, než nám předpovídali. Rozhodně nemám ambice artového chaosu, nechci se zavřít do ghetta filmařů bez publika, prostě jen nedělám kompromisy. Rád bych se divákům otevřel bez toho, abych se jim podbízel. Věřím na přirozený vývoj.
Váš Rodinný film vozí ceny z festivalů, pomůže to?
Určitě, je to způsob propagace, na kterou jinak nezbývají prostředky. A já se propagace nezříkám. Za dva týdny jde Rodinný film do kin v Německu a kdyby se k lokální návštěvnosti připočítaly výsledky z festivalů a zahraničí, ta čísla by vypadala jinak, jen to trvá déle. Mám rád filmy ze 70. let, které se tehdy braly jako hlavní proud, i když dneska by se řadily k artovým. Že divák slevil ze svých nároků, je důsledkem vývoje filmového průmyslu, ale časy se mění, i v multikinech přibývá sálů pro inteligentní filmy. Prostě jsem optimista.
Hodláte dál točit české filmy?
Ano, ostatně žádný slovinský jsem od přijímaček na FAMU nenatočil. Žiju tady třináct let, od svých osmnácti, což je věk, kdy se člověk formuje, a mám za sebou ten zlom, kdy jsem si uvědomil, že přemýšlím v češtině. Když jsme byli na slovinském filmovém fondu, česká slova mi naskakovala dřív, vlastně jsem je musel zpětně překládat do své mateřštiny.
Ceny filmové kritiky ovládla Hepnarová, hercem roku je Miroslav Hanuš |
Jak jste daleko se svým příštím projektem?
Zbývají nám poslední dva natáčecí dny. Z původní letní se stala zimní road movie, zažil jsem vůbec nejdelší přípravy, celý rok jsem zkoušel. Protože hlavní role mají dva chlapci ve věku 12 a 15 let a scénář obsahuje hodně dialogů, zkoušení bylo nutné, ale nakonec jsem převzal i jejich nápady.
Naznačíte, o čem vlastně film vypráví?
Jednu z postav chytí policie v autě se státní poznávací značkou z úplně jiného konce republiky. A při pátrání se ukáže, že v dětském světě mají kategorie pravda a lež jinou podobu než v chápání dospělých.
Myslíte, že někdy v budoucnu zkusíte nějaký nezávaznější žánr, třeba sci-fi nebo muzikál?
Rozhodně to nevylučuji. Inteligentní popkultura má v internetové době, která staví na obrazu, své oprávněné místo.
