„Pohádek jsem nadělala takové množství - taky jsem si na tom pěkně zničila hlas - že žádnou nepreferuji,“ vyhnula se Jiřina Bohdalová čtenářskému dotazu, který večerníček má nejraději. „ Bylo toho hodně. Ale jestli si něčeho vážím, tak to jsou právě pohádky, ty tu po mně zůstanou. Děti na tom vyrůstaly. Když jsem v devadesátém prvním jela do ciziny, tak mi emigranti děkovali, že se na mých pohádkách jejich děti učily česky. To si cením,“ řekla herečka.
Zároveň poodhalila, v čem tkví jejich úspěch: „Není to v hlasu, je to v nadechování. Opisovala jsem na pískovišti od dětí, řekla jsem si, že mají menší plíce a nadechují se na jiných místech než my.“
Pětaosmdesátiny oslaví Bohdalová v úterý 3. května. Od scenáristy a režiséra Zdeňka Zelenky dostala jako dárek roli ve filmu Každý milion dobrý. „Splnil mi v ní dávný sen,“ přiznala herečka už dříve. Vždycky si totiž přála zahrát postavu, která se v psychiatrické léčebně snaží dokázat, že je duševně zdravá. „V Zelenkově filmu jsem si to zkusila. Tak nějak jsem si to představovala, ale doopravdy bych to zažít nechtěla. To je konečná stanice,“ přiznává. Její hrdinku chce zbavit svéprávnosti vlastní syn, protože začala ve velkém rozdávat rodinný majetek. Film uvede Česká televize 1. května.
S prvotním impulzem přišla právě Bohdalová. „Přemýšlela jsem o tom, co by se stalo, kdyby se člověk omylem dostal do vězení. Zdeněk Zelenka z toho udělal scénář. To já bych nedokázala, mohla bych hodinu vyprávět, ale na papír bych to nedostala,“ pochvalovala si scenáristickou práci jejího dlouholetého spolupracovníka.
Společně natočili například Nesmrtelnou tetu či Návštěvu staré dámy. „Vždycky jsem si říkal, že to musím napsat tak, aby to Jiřina pochválila. Ona je hlavně skvělý dramaturg,“ řekl Zdeněk Zelenka. „Velké herečce je zapotřebí dát velkou roli. Zájem televize byl velký, tak jsme se dali do práce.“
„Vůbec není rozdíl mezi snímkem televizním a distribučním. Je to normální film, akorát si ho objednala televize. Výrazové prostředky, styl vyprávění, technika, to vše je dnes stejné. Jen jsou rozdíl finanční možnosti, je to takový komorní film,“ odpověděl režisér na otázku, proč snímek nemíří na velké plátno.
Herečka si ani na prahu pětaosmdesátky nevybírá oddechový čas. Hraje v pražském Divadle Na Jezerce, kde už narozeninovou poctu absolvovala, a na podzim se objeví v kinech ve filmové pohádce Anděl Páně 2, kterou právě natáčí Jiří Strach.
Nové Ucho je hřích
Hold Jiřině Bohdalové přichystal rovněž karlovarský festival, kde převezme cenu jeho prezidenta Jiřího Bartošky za mimořádný přínos české kinematografii (více zde).
Při této příležitosti bude uveden slavný trezorový snímek Ucho, v němž si zahrála se svým někdejším životním partnerem Radoslavem Brzobohatým. Bohdalová ve videochatu vzpomněla i na přípravy natáčení, na hlavní role Kachyňovy klasiky byl tehdy náročný konkurz. „Zbyli jsme Milena Dvorská s Josefem Vinklářem a já s Radkem. Oni byli favoriti, ale nakonec jsem vyhráli my,“ vzpomínala. Film Karla Kachyni vznikal ve zjitřené atmosféře roku 1969. „Produkce pronajala hrad v Kroměříži, už jsme se báli, že bychom to v Praze nedotočili,“ řekla herečka.
Letos uvedená nová verze Ucha, kterou pod názvem Noc bezMoci natočil v česko-slovinsko-makedonské koprodukci Ivo Trajkov, však Bohdalovou neláká. „Já to nechci vidět. Vše, co dělal Karel Kachyňa, je tak geniální, že to nechci vidět. Chyběly by mi tam ty figurky malých estébáků. Připadá mi to jako hřích,“ řekla Bohdalová k novému snímku.
Spolu se Zelenkou už mají další plány. „Máme rozpracovaný takový triptych Inspektoři ze záhrobí, v létě bych se dal do psaní scénářů,“ řekl režisér. Není to tak dramatické, jde o komedii. Tam bychom se mohli vyřádit,“ dodala herečka. Na příští Štědrý večer pak Zelenka chystá pohádku Kouzelník Žito. „Nemá to nic společného s Landou. A Jiřina tam bude hrát kořenářku,“ poodhalil.
