Idol náctiletých dívek jako by vyklidil prostor politikům, jejichž pohyb na festivalové půdě zvěstovaly hlavně kolony typu limuzína - policejní vůz - limuzína - policejní vůz a ještě párkrát totéž. Předseda vlády Andrej Babiš se totiž ve Varech setkal se svým polským protějškem.
Oba premiéři dokonce zavítali na projekci slavného Rain Mana, čímž paradoxně prokázali lepší vychování než mnozí novináři: na následné setkání s režisérem snímku Barrym Levinsonem, snad vůbec největší filmařskou osobností letošního festivalu, jich totiž přišlo pramálo.
Paradoxně, jak zaznamenaly kamery, se lidé před projekcí s českým premiérem fotografovali, ale jakmile se v sále zhaslo, ozval se na jeho adresu statečný výkřik Hanba a potlesk.
To režisér Jan Hřebejk, který ve Varech představoval svou televizní minisérii Rédl, se na otázku z publika, co si myslí o Babišovi, vyjádřil sám za sebe a za plného denního světla.
Mimochodem na Hřebejkově prezentaci pobavil představitel hlavní role Ondřej Sokol, který nečekaně položil první otázku, protože prý ten, kdo se na besedě odváží nejdříve, dostane za odměnu festivalovou brašnu. „Jednu už mám a moc se líbí,“ pravil herec, který až posléze zjistil, že v tomto případě vyhrál jenom igelitovou tašku.
Vzdor politickému sletu by si titul diplomata dne zasloužil Levinson, který na otázku ohledně kampaně proti sexuálnímu obtěžování MeToo šalamounsky odvětil, že společnost se prý přenastavuje, tu doleva, tu doprava, v cyklických vlnách se proces opakuje a nakonec se prý zase vždycky ustálí. Čert ví, co tím chtěl říci, kromě toho, že by asi nejradši na ožehavé téma neřekl nic. Klip Ondřeje Soukupa na stejné téma je rozhodně výmluvnější.
Naopak Jan Svěrák, který na festivalu uvedl distribuční předpremiéru svého remasterovaného snímku Akumulátor 1, se výbušným látkám nevyhýbal. Ke sporu, který zmítá pražskou FAMU, uvedl, že na jeho vkus je až moc akademická, že pěstuje málo řemesla i praktického, nikoli filozofického přemýšlení o filmu, a že se tedy nediví, že škola v Písku má dnes lepší pověst.
Trio tuzemských režisérských veličin završil Jiří Vejdělek, který převzal Modrou kostku, tradiční cenu innogy, za svou road movie Tátova volha. Moc si však nevyskakoval, protože kvůli zranění utrpěném při sportu měl nohu v sádře. „Dělal jsem si z toho srandu a tady je důkaz, že ve srandě je pravda,“ pravil filmař, jehož cílem je vrátit české tvorbě diváky. A že by to potřebovala!
