Zblízka přijely osobnosti hýbající dnes světem filmu: von Trierův herec Udo Kier, vítěz Cannes - režisér Gus Van Sant. Zdáli tu byla jediná, a ještě málo skotačivá hvězda, Morgan Freeman.
Zblízka je festivalové publikum neuvěřitelně, až nadlidsky tolerantní. Baví se i tak čirými pitomostmi jako Pavučina snů, snad nejubožejším filmem programu, uvedeným jen proto, že v něm hrál právě Freeman. Přesto herce diváci ctí, zdraví ho vestoje jako na rockovém koncertu.
Z dálky se však nadšení diváci mohou jevit jako podivíni, kteří tam kromě filmových orgií řádí i jinak. Z dálky ve Varech stojí přehrady mezi bohatými hosty v limuzínách a chudáky pod stanem, jako by tu zuřil třídní boj věštící výstřely z Aurory.
Zblízka tu dýchá oáza tolerance. Vesměs studenti, ne žebráci, pustí mezi sebe do tanečního stanu i dámy v róbách a pány ve fraku vracející se z nóbl večírků. Když hodně chtějí, proniknou mladí mezi VIP taky, ale proč by to dělali? Je tam nuda. Různé rituály žijí vedle sebe, prolínají se, navzájem si nepřekážejí.
A z dálky tak ostře sledovaní politici a sponzoři? Ti zblízka nezajímají už vůbec nikoho. Diváky jsou přehlíženi jako krajina a trpěni jako nutnost. Dali na festival peníze, ať si ho tedy spánembohem užijí také.
 Zblízka i zdálky se na dívaly na 38. ročník MFF Karlovy Vary festivalové hostesky. |
