Oba snímky našly silnou oporu v knižní předloze Oty Hofmana, ale sdílejí také osud spíše festivalových děl s nejasným adresátem, tedy příběhů o dětech, méně už však pro ně.
Jak desetiletý kluk prchající z domova kvůli obvinění, že se spolužáky zapálil seník, tak sedmnáctiletý výrostek na útěku z výchovného ústavu totiž nevedou právě pohádkový život.



















