Mám pro ně pochopení. Taky sleduju Newsroom nebo The Morning Show s nadšením, seč to jsou příběhy na míle vzdálené od každodenní redakční rutiny.
Ale zpět k tématu - na Maxu se před pár týdny, jak už i zde upozorňovala kolegyně Mirka Spáčilová, objevil seriál Urgent a můj zájem sledovat bílé pláště při práci (i když je tu nenosí) byl po letech zpět. A to jsem mu moc šancí nedávala. Prvotní informace totiž nasvědčovaly spíš tomu, že se další tvůrci kdysi velkého fenoménu, seriálu Pohotovost, rozhodli ždímat své dávno usušené prádlo, co ještě navíc leží poskládané ve skříni na půdě.
Jenže se stal úplný opak.
TELEVIZIONÁŘ: Lékaři se vracejí, jen z Pohotovosti přepínají na Urgent![]() |
Předesílám: i Urgent, v angličtině The Pitt, má své melodramatické momenty a hlavního hrdinu, který chvílemi připomíná spíše superhrdinu. Jinak ale staví na základech a principech současné solidní televizní tvorby.
Realističnosti (až hyperrealističnosti), ověřených principech procedurálního vyprávění (příběh divák sleduje v reálném čase patnáctihodinové směny urgentního příjmu nemocnice, tudíž co hodina to epizoda, od rána do večera), upřímnosti (stav americké zdravotní péče), autenticitě (rychlá kamera i střih, žádná hudba), dynamických dialozích a excelentní práci výtvarníků (citlivější povahy občas zaručeně odvrátí zrak).
A do toho kdesi pod povrchem příběhů pacientů a jejich trápení cosi bublá. Cosi, co se asi hluboce dotkne každého, kdo se ocitl ve zdravotnických zařízení v počátcích covidové pandemie. Prozrazovat víc netřeba.
Popularity Pohotovosti se Urgent určitě nedočká, konec konců to už by asi čekal málokdo, žijeme v jiné době. Čeho jsme se ale dočkali je důkazu, že navazovat na svůj předchozí úspěch nutně nemusí znamenat vykrádat se, ale třeba i stavět na poctivě položených základech.
Jen je škoda, že se okolo seriálu nese pachuť v podobě sporu mezi tvůrci a vdovou po zesnulém Michala Crichtonovi, tvůrci Pohotovosti, která tvrdí, že Urgent s výjimkou názvu kopíruje pokračování z pera jejího muže, k jehož použití nedala svolení. Jak to tak bývá, asi se brzy ukáže, že pravda je někde mezi, cestě za kvalitním diváckým zážitkem to však snad v budoucnu stát nebude.