Po chvílích těžkých depresí slaví Depardieu své šedesáté narozeniny možná už v trochu lepší kondici asi někde v Austrálii. "Gérard zjistil, že může teď žít sám. On, který vždycky miloval ženy, se bez nich docela dobře obejde," řekl francouzskému časopisu VSD nejmenovaný producent.
Bylo to 13. října, co Depardieu postranními dveřmi rychle opustil kostel v městě Bougival těsně před koncem Guillaumova pohřbu. Sedmatřicetiletého syna, který byl označován za enfant terrible francouzského filmu, zabila těžká plicní infekce.
Zemřel Guillaume DepardieuNebyl to jen syn slavného otce, z jeho stínu vykročil |
Velký Gégé smutní po svém
Velký Gégé, jak se přezdívá Depardieumu staršímu, který míval se synem velké konflikty, do nichž se ráda vkládala bulvární média i jako zprostředkovatelé vzájemných invektiv, se raději vyhnul fotografům, ostatně jako mnohokrát v minulosti.
Depardieu se rozhodl udržet si všechnu bolest hluboko v sobě, stejně jako jeho bývalá žena a Guillaumova matka Elisabeth, která se uzavřela v rodinném domě v Bougivalu.
Mlčí i jejich dcera Julie, která nebyla se svým zesnulým bratrem vždy naladěna na stejné vlně. Každý člen Depardieuova klanu vlastně drží smutek kdesi v ústraní. U známého herce nejsou ovšem francouzská média na takové chování zvyklá.
Jako první to odnesli Depardieuovi spolupracovníci, kterým nepomohl, jako skoro vždy v minulosti, propagovat nové snímky Bouquet Final a Hello Goodbye v diskusních televizních pořadech. Jakoby jednomu ze tří nejlépe placených herců ve Francii přestalo záležet na tom, jak filmy dopadnou.
Gérard Depardieu ve filmu Hello Goodbye
Depardieu velmi často opouští Paříž a navštěvuje blízké přátele na venkově, jako třeba jednoho s přezdívkou Drodro, prodavače drůbeže z Bresse. Jemu se necítí nucen nic říkat, něco vysvětlovat. S dobrým jídlem a trochou vína se herec, který již skoro vynechává alkohol a který zhubl o dvacet kilogramů, cítí trochu lépe.
"Gérard samozřejmě ví, že se nikdy nevyléčí z Guillaumovy nepřítomnosti. Ale jako požitkář, jakým vždycky byl, si je vědom toho, že život jde dál," upozornil producent, který si nepřál být jmenován.
Dohání čas s dalšími dětmi
S šedesátkou na krku si Depardieu také uvědomuje, že se obejde bez milostného vztahu. Když ho opustila poslední přítelkyně Clémentine, se kterou byl vídán od roku 2006, trápil se prý jen krátce. Rychle si zvykl na staromládenecký život, který mu zřejmě sedne nejlépe.
Herec se o to víc vídá se svým druhým synem, ještě malým Jeanem. Dítě, k jehož otcovství se oficiálně přihlásil, vzešlo z jeho vztahu s bývalou přítelkyní Helenou. Hojně navštěvuje také asijské restaurace v oblasti Champs-Elysées se svou druhou dcerou Roxanou, kterou má opět z jiného vztahu. Je to možná způsob, jak dohnat čas, který mu unikl právě s Guillaumem.
Dalším prostředkem k odreagování je pro Depardieua cestování. To ovšem často spojuje s podnikatelskými aktivitami. Nepropaguje jen víno ze svých vinic v Anjou, v Alžírsku či v Itálii.
Sleduje také dění na burze a nedávno otevřel se společníky velký obchod s motocykly u mezinárodního letiště Charles de Gaulle-Roissy. Často je vídán v New Yorku, který si zamiloval během natáčení filmu Zelená karta.
S Depardieuem lze komunikovat skoro výhradně přes jeho asistenta Nounourse, který jej doprovází v dobrém i zlém už třináct let. Není jen zátarasem pro novináře, ale dokonce i pro filmové spolupracovníky. "Respektujeme to, i když to působí někdy komplikace. Nounours mu po Guillaumově smrti hodně pomohl žít a snad i přežít," míní lidé z filmové branže.
Pracovní nenažranost
Depardieu, dokáže být na plátně či v televizi stejně tak přesvědčivým gaunerem, jako knězem či frustrovaným milencem, šlechticem i venkovanem, armádním důstojníkem či umělcem.
K jeho nejúspěšnějším filmům patří Cyrano z Bergeraku, jenž mu vynesl nominaci na Oscara, Césara i cenu v Cannes, Zlatá karta (oceněn Zlatým glóbem) či snímek 1492: Dobytí ráje, v němž ztvárnil Kryštofa Kolumba.
Gérard Depardieu coby Cyrano z Bergeracu
"Přátelé říkají mému tempu pracovní nenažranost. Ale to je věc životního stylu... potřeby hazardovat se sebou samým... Nenávidím pouze jediné - nudu," říká herec, jehož doménou dlouho byly vážné role.
Smysl pro komickou nadsázku pak prokázal v 80. letech po boku Pierra Richarda ve ztřeštěných komediích Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci. Nicméně celá řada jeho postav je často zmítána pochybnostmi, stejně tak jako hnána posedlostí a vášní.
Z osmdesátých let pochází další diváky i kritikou ceněné snímky, například komorní drama Poslední metro, v němž mu byla partnerkou Catherine Deneuveová a které mu vyneslo Césara. Na filmovém festivalu v Montrealu ocenili jeho výkon v titulní roli čelného politika Velké francouzské revoluce v historické fresce Danton režiséra Andrzeje Wajdy.
Od konce 90. let Depardieu inicioval také několik televizních adaptací francouzské literární klasiky - Balzac, Bídníci, Ruy Blas či Hrabě Monte Christo, v němž si zahrál i se svými dětmi - Guillaumem a Julií.
