Předně musí jít do kina bez iluzí, naopak naplněn děsem, co vše může napáchat americký velkofilm na japonské půdě. Dále by měl zaspat poslední minuty plné vzedmutých citů a projevů. A konečně musí přijmout jako fakt, že po Pánu prstenů - Návratu krále vypadá i ta nejvýpravnější bitva jako nevinná pranice škvrňat v jeslích o duhovou kuličku.
Ještě před měsícem by sebevražedný nájezd hrstky samurajů s meči proti modernímu mechanickému masakru palných zbraní bral dech svým zběsilým tempem - teď už je zkrátka druhý. Než však dojde na válečnou řež, vypráví se jiný příběh, svým způsobem velmi osobní, nenápadně podmanivý, a dokonce odlehčovaný humorem.
Hned úvod zastihne Toma Cruise v roli vysloužilce válek s indiány coby groteskního reklamního panáka, který svou pověst hrdiny prodává výrobci pušek za přísun whisky, jíž zahání noční můry krvavých vzpomínek. Čistě jako obchod přijme také nabídku, aby v Japonsku vycvičil zmatené civilisty pro válku s odbojnými samuraji.
Po prvním bojovém střetu, působivě nasnímaném v mlze, z níž se útočníci vynořují jako barbarští duchové, však upadne raněný hrdina do samurajského zajetí. A čas, který stráví v odlehlé horské vsi, změní jeho myšlení i život. Překvapivě právě tahle střední část filmu, ač zdánlivě poklidná, působí nejsilněji. A to přesto, že rozehrávkou vztahů až příliš okatě připomíná jiné legendy. Hlavně dvě.
| Servisní článek najdete ZDE |
Děti, které k cizinci najdou cestu nejdříve a bezprostředně jej zasvěcují do tamního jazyka, obřadů a bojových umění, by mohly podat ruku drobotině z mexické vsi, kterou střežilo Sedm statečných. A Cruisův hrdina by si zase mohl směle říkat Old Shatterhand - neboť jeho život uchrání a oči mu otevírá místní "náčelník", jakýsi samurajský Vinnetou, jehož sličná sestra navíc zajatce ošetřuje podobně jako kdysi rudá kráska Nšo-či.
Scénář Posledního samuraje má sice rafinovanější předivo, například ze sličné ošetřovatelky učinil čerstvou vdovu právě přitažlivý cizinec, o kterého má pečovat, nicméně podstatou se oba příběhy podobají. Cruisův voják obdivuje na samurajích totéž, co kdysi Old Shatterhand na rudých bratřích: sebekázeň, zdrženlivost a smysl pro čest - "téměř zapomenuté slovo", jak film zdůrazňuje.
Navíc je tu však chytrá režie, která věrně zprostředkuje i duchovní lekce, znepokojivé nálady, obrazné kouzlo přívalu šípů i dráždivě erotické oblékání hrdiny do zbroje. Od doby německých mayovek učinila filmařina opravdu velký skok, tady navíc účinkuje i dálnovýchodní magie, byť ne v podobě natolik průzračné jako v Tygru a drakovi ani tak dokonale stylizované jako v Kill Bill.
A ještě jedním motivem se Poslední samuraj vzdaluje od mírotvorných pouček kožených Old Shatterhandů. Spřízněnost samurajů a jejich původního nepřítele totiž vytváří cosi jako stavovská čest. Válečnictví těch nebo oněch se chápe jako řemeslo, jež má své učně, tovaryše a mistry, řemeslo, které - když už se dělat musí - se má dělat aspoň pořádně.
Samurajský western se tedy loučí i s časy, kdy válčil muž proti muži a vítěz vzdal poraženému poctu, s pravými rytíři, ať bojují v šiku Japonců, Apačů nebo spasitelů Středozemě. Bohužel, Poslední samuraj k tomu spotřebuje v závěru hromadu srdceryvných řečí a polibků.
 Hollywoodský herec Tom Cruise v Tokiu. |
 Herci Tom Cruise a Ken Watanabe v Tokiu. |
 Během své návštěvy Tokia si Tom Cruise zazpíval s japonským ministerským předsedou Džuničiró Koizumim hity Elvise Presleyho. Japonský premiér, známý svými nekonvenčními aktivitami, je vášnivým ctitelem rocku. Nevyhýbá se však ani jiným žánrům. Při své nedávné návštěvě Prahy si při procházce po Karlově mostě zazpíval s harmonikářem italské melodie. |
 Herci Tom Cruise, Ken Watanabe a Sosuke Ikematsu v Tokiu. |
 Japonský ministerský předseda Džuničiro Koizumi, herec Tom Cruise a režisér Edward Zwick v Tokiu. |
 Tom Cruise ve filmu Poslední samuraj. |
 Fotografie z filmu Poslední samuraj. |
 Tom Cruise jako americký voják se před rozhodující bitvou loučí se svou japonskou přítelkyní, kterou představuje herečka Koyuki. |
 Fotografie z filmu Poslední samuraj. |
