Režisér Radim Špaček jej podle scénáře Ondřeje Štindla začne točit příští týden, ale už předem slyší spekulace, zda se "zamilovaný estébák" přiblíží Životům těch druhých, německému oscarovému snímku na podobné téma.
"Já jsem je ještě neviděl a pořád se zdráhám. Poslední šanci mám o víkendu," váhá režisér, jenž před dvanácti lety vstoupil do celovečerního filmu odvážnou prvotinou Mladí muži poznávají svět, točil i dokumenty a seriál Letiště.
Rebelie kvůli dívce
Proč se hodlá vracet do dob totality? "V roce 1982 mi bylo devět let, dost si toho pamatuju. Ale hlavně by se tenhle příběh mohl odehrávat kdykoli, minulost mu jen dává pravděpodobnější nádech," vysvětluje Špaček. A protože scenárista prý má rád filmy o mafii a StB byla mafií svého druhu, rodí se podle Špačka film tak trochu "mafiánský".
Možnosti volby jeho hrdinů sice spoluurčuje režim, jenž se tehdy zdál být navěky, nicméně tvůrci zdůrazňují, že nejde o příběh politický - politika jen vyhrocuje lidská rozhodování. Třicátník z řad tajné policie, neklidný typ s násilnými sklony, kterého představuje Ondřej Malý, nosí v sobě vztek na všechno a všechny; nudí ho práce stejně jako rodina. V prostředí opozičního hnutí má své informátory - a pak se od jednoho z nich dozví o nevěře významného disidenta Tomáše v podání Martina Fingera.
Také Tomáš právě prochází vnitřní krizí. Pociťuje únavu, nevěří už, že boj s režimem má hmatatelný význam, natožpak šanci na vítězství, ale jinou existenci - kromě emigrace - si už dovolit nemůže. Proto hledá únik v mimomanželském vztahu s dívkou Klárou alias Kristínou Farkašovou.
A právě na Kláru, pro něj nedostupnou, se tajný agent upne. Podle tvůrců "neví, co od ní chce, ale chce to strašně" a spíše než láska či vášeň ho žene "touha po iluzi útěku z nudného života beze smyslu". Jenže posedlost Klárou obrací špicla nejen proti disidentům, ale také proti vlastním kolegům, tajné službě a systému, i když to není rebelie ideová, nýbrž čistě osobní.
Bez kudrlinek
Jisté vzpoury, byť omezené jeho strachem, slabostí a sobectvím, se nakonec dopustí i disidentský udavač. Navíc není jediným, kdo tu donáší na přátele - stejné "práce" se neštítí ani mladý ctižádostivý kolega zamilovaného agenta.
Film Pouta se bude natáčet v produkci společnosti Bionaut v Praze, Ostravě a Bratislavě, byty hrdinů se právě stavějí v hostivařských ateliérech Gatteo.
Výraznou obrazovou stylizaci si režisér slibuje od kameramana Jaromíra Kačera, odborného poradce našel v Petru Blažkovi z Ústavu pro studium totalitních režimů a do dalších rolí obsadil Luboše Veselého, Romana Zacha, Lukáše Latináka či Janu Janěkovou.
"Žánr Pout se pohybuje mezi retrothrillerem a komorním milostným dramatem. Chceme docílit tvaru, který by byl uvěřitelný, pravdivý, úzkostný i nadějeplný, bez zbytečných kudrlinek a schválností," shrnuje producent Vratislav Šlajer. Premiéru plánuje na únor 2010.
