Je v dokumentu Janžurka nějaká část, u které jste si nebyla jistá, zda tam má být?
Theodora: Řekněme, že je tam několik vyhrocených situací, o kterých jsem uvažovala, jestli je dát, nebo nedat.
Mě jeden moment poněkud vyděsil. Poprvé jsem viděla záznam, jak na vaši maminku v roce 2002 spadla kulisa, zranila ji a ona naříkala.
Iva: Já jsem se tomu potom smála, kdykoli jsem to viděla. Divadlo mi videozáznam dalo k dispozici. Promítala jsem si ho, dokonce jsem z toho udělala novoroční PF. Povedlo se mi záznam rozdělit tak, že jsem zachytila v momentce padající kulisu a sebe ve chvíli, kdy ještě nevím, že na mě padá. Jak tam jen tak stojím jako Alžběta I., v parádním postoji se žezlem a jablkem, s bíle nalíčeným obličejem.
Theodora: Pro zvídavé prozradím, že nám s rekonstrukcí nekvalitního archivního záznamu pomohla umělá inteligence. To by mohlo přilákat technicky orientované publikum. Ale raději o tom nemluvte, vždyť tím diváci nebudou překvapení.
Obavu ze stáří mi způsobuje jedině představa, že se o mě rodina bude muset starat.