Norský thriller Thelma natočil dánský rodák Joachim Trier, spřízněný s Larsem von Trierem nejen geneticky, nýbrž i zálibou v temných tónech a spodních proudech. Na rozdíl od něj však místo šoku používá klišé včetně dlouhých účelových záběrů křehké studentky ztracené v davu, ve škole osamělé a rodiči na dálku přísně střežené, než se zamiluje do spolužačky.
Eili Harboe v titulní roli má obličej, který promlouvá beze slov, neuvěřitelně sdělný a vnitřně prozářený. Skvěle zapadá do postupně odhalovaného tajemství z dětství se silnými událostmi kolem malého bratříčka i do okamžiků intimní důvěrnosti dívek, mimochodem ve znázornění erotiky velmi uměřených.
Zato hororové prvky včetně nervního dunění už hraničí s manýrou, jako by chtěly přehlušit, co z Thelmy vyloženě křičí: tedy že jde jen o docela důvtipný a vnímavě nasnímaný způsob, jak lesbickou náklonnost prodat trochu jinak, v obalu mystéria, které díky dívčině nebezpečnému daru velmi připomíná slavnou Carrie od Stephena Kinga.
Výsledkem je působivá, leč nepravděpodobná historka pro nekonečné festivalové turné.