Když jej v polistopadovém Česku měla poprvé uvést televize, katolická církev se proti tomu ve veřejné diskusi zásadně ohradila a pár výkřiků se vyskytne při každé další repríze, naposled loni o Velikonocích: „Neurážejte křesťany na Zelený čtvrtek filmem hanobícím Ježíše Krista.“
Může strhující snímek s Willemem Dafoem v titulní roli polidštěného, neboť přirozeně pochybujícího mučedníka urazit i v sobotu večer, kdy je nasazen mimo svátky, nadto na alternativním kanálu ČT art?
Určitě, vždycky se najde důvod k údajnému kacířství. Přestože se věčně opakuje, že film nevznikl podle evangelií, nýbrž podle knihy Nikose Kazantzakise, a byť i tvůrci k látce přistupovali s respektem.
„Dodnes nemohu uvěřit, že jsem měl tu drzost hrát Ježíše. Kdykoli o Posledním pokušení Krista vyprávím, napadá mě, proč jsem tak upřímný, neměl bych si vybájit něco zábavného? Ale puritán ve mně si myslí, že pokud zalžu, budu potrestán,“ líčí Dafoe.
A přidává zvláštní zkušenost, že „z pozice na kříži vypadá i modré nebe jinak“. O důvod víc se dívat.
