Komedie v šesti epizodách sleduje zákulisní boj o natočení snímku ze superhrdinské série typu komiksového Marvelu, jehož režisér postupně zjišťuje, že studiová mašinérie změnila jeho představu.
Takže tajně začne natáčet příběh podle vlastního plánu, zatímco navenek pokračuje v práci na předepsaných scénách, které hodlá zničit a nahradit těmi vlastními.
Zní to absurdně, ale Mendesův tým tvrdí, že nejméně jednou se to v oboru opravdu přihodilo. Přidává historky, jak to při vzniku studiové ságy leckdy vypadá, třeba že ráno přijede limuzína, z níž se staženým okénkem rozdají hercům úplně nové texty.
Nebo že producenti na place mají do poslední chvíle osm verzí scénáře, načež z ničeho upletou finále číslo devět. A také se stává, že celý denní plán natáčení předělají kvůli dodatečnému obsazení.
Podobná praxe prý panuje zejména v komiksových produkcích, nicméně Mendes ji zakusil i při natáčení bondovek. Nápad na Franšízu vznikl u oběda, na němž režisér líčil producentovi Armandovi Iannuccimu své zkušenosti s natáčením filmů Skyfall a Spectre.
Zážitek, jejž popsal jako velkolepý chaos, pak dvojici dovedl k myšlence natočit seriál, v němž slovy tvůrců „nefunkční peklo výroby franšízových superhrdinských filmů“ staví filmaře každý den před stejnou otázku. Totiž jestli pracují „na novém úsvitu Hollywoodu, nebo na soumraku kinematografie – a jestli jde ještě o továrnu na sny, nebo o velkopodnik na chemické produkty“.
