Odvysílá jej v sobotu Max a nepatří zrovna k nejjiskřivějším v historii bondovek, neboť se prokousává naředěnou minulostí, nostalgickou melancholií a vůbec zachmuřeným vzdycháním po časech, kdy byli elitní špioni řady nula nula ještě uctíváni.
Nicméně ve finále dává hrdina výpověď a odjíždí se svou momentální láskou Madeleine za poklidným společným životem. Vydržel jim, zdá se, od zrodu příběhu Spectre plných šest let, protože dívka v podání Léy Seydouxové se objeví též v navazujícím příběhu Není čas zemřít.
Pravda, nebude už jedinou kráskou v blízkosti Daniela Craiga, jenž se tady s rolí milovníka martini s vodkou „protřepat, nemíchat“ definitivně rozloučí, ale ve filmu Spectre má také zdatné soupeřky včetně Moniky Bellucci.
Navíc tu zazní oscarová píseň Writing’s on the Wall v podání Sama Smitha, a kdyby nic jiného, tak úvodní scéna zasazená do barvitých mexických oslav svátku mrtvých za zopakování vždycky stojí.