Po loňské pauze vynucené koronavirem tedy Evropa znovu hledá „svou“ píseň, třebaže z minulých vítězných songů si málokdo vybaví třeba jenom refrén.
Zato je stále ještě v dobré paměti předloňský skandál, který hlavním aktérům vynesl pochybnou slávu a dokonce filmový portrét nazvaný Hejtři. K vidění je naposledy ještě dnes pouze ve virtuálním kinosále Edisonline.cz, takže se dá s aktuálním přenosem zajímavě prostřídat.
Pro připomínku, v roce 2019 se islandská kapela Hatari, jejíž název se dá volně přeložit jako nepřítel, pokusila využít svého vystoupení pro vyjádření vlastních radikálních postojů.
 |
Sami muzikanti tvrdí, že hrají „industriální antikapitalistický technodystopický homoerotický sado-maso démonický pop“, doplněný stylovými rekvizitami včetně popruhů, ostnů, provazů či řetězů.
Jestli se podobně výstřední aktivismus zamaskovaný proevropskou sounáležitostí probojuje i do letošního finále Eurovize, ukážou příští hodiny.
Ovšem Island tentokrát zpívá o manželské lásce a řada zemí hlásí vyloženě taneční skladby, takže se rýsuje spíše přehlídka všeobjímajícího popového optimismu.
