V obou případech si totiž hrdinka přivlastní cizí příběh: ve Svaté šlo o mučivé zážitky ze sovětského gulagu, v Eleanor o zkušenost z přežití holokaustu.
Podobnost spočívá také v tom, že že ani jedna z hrdinek svou lží, která jí postupně přerůstá přes hlavu, nesleduje vyloženě zištné cíle, a v neposlední řadě se příbuznost najde v úctyhodném věku představitelek titulních rolí.
June Squibbové, držitelce nominace na Oscara za Nebrasku, bylo při natáčení čtyřiadevadesát let, nyní je o dva roky starší. Naopak dívka, jejíž přátelství se osamělá Eleanor snaží získat po smrti své nejlepší kamarádky, jejíž osud si nevinně přisvojila, je mladičká, zosobnila ji tehdy pětadvacetiletá Erin Kellymanová.
Zájem o film, který měl svou premiéru na festivalu v Cannes, navíc povzbuzovala skutečnost, že jde o celovečerní režijní prvotinu herečky Scarlett Johanssonové. Recenzenti ji přijali vcelku smířlivě, hlavní chvála však směřovala k ke Squibbové, jejíž svérázná důchodkyně dovede být neskonale jímavá stejně jako dokonale protivná.
Paradoxně pro herečku známou zejména ze seriálů se hlavní filmové role našly teprve v pokročilém věku, rok před Eleanor zazářila v titulní úloze akční komedie Thelma, v níž se jako neméně energická penzistka vydává po stopě podvodníka.
Angloameričtí diváci dobře znají i hlas Squibbové, protože jej často propůjčuje postavičkám animovaných pohádek včetně druhých dílů Zootropolis: Město zvířat a V hlavě nebo čtvrtého snímku série Toy Story: Příběh hraček.
