Film z roku 1970, který za normalizace okamžitě po svém vzniku putoval do trezoru, odkud se dostal až po pádu komunismu a premiéru v domácích kinech měl v červnu 1990, totiž spadá spíše do žánru psychothrilleru.
Ministerský náměstek a jeho žena, které hrají Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, v něm zjistí, že mají doma četná odposlouchávací zařízení, ačkoli patří k dobovým vyvoleným – anebo spíše právě proto.
Tehdejší manželé současně natáčeli i jiné památné projekty, film Pěnička a Paraplíčko nebo seriál F. L. Věk, a třebaže si zpětně právě bez jejich důvěrné souhry nelze Ucho představit, tenkrát neměli své role vůbec jisté. Režisér si v nich původně představoval Vladimíra Brabce a Jiřinu Jiráskovou.
 |
Vedle nich absolvovali kamerové zkoušky ještě herci Miroslav Zounar, Josef Vinklář, Josef Somr, Eduard Cupák a Luděk Munzar, z hereček pak Karolína Slunéčková, Milena Dvorská, Jana Hlaváčová a také zpěvačka Eva Pilarová.
Traduje se, že trezorové Ucho se celá léta promítalo pouze na přísně uzavřených projekcích coby propagandistický důkaz československé kontrarevoluce a třeba na Kubě je zakázané stále.
Satisfakce se dostavila až po dvaceti letech, v roce 1990 se Ucho vypravilo na festival v Cannes a před čtyřmi lety se představilo již v restaurované podobě na přehlídce v Benátkách.
