Na první pohled vyhlíží podzimní vysílací schéma stejně jako vždy: ve všední dny se o diváky poperou domácí seriály, v sobotu zábavné pořady. Ale už neděle hlásí změnu: seriály komerčních stanic se utkají s formátem, který po vzoru ciziny razí ČT, tedy s minisériemi, jak se označují příběhy zpravidla od dvou do šesti dílů.
„Ve světě již minisérie vládnou, na televizních trzích mají převahu a postupně se prosazují i u nás,“ potvrzuje ředitel ČT Petr Dvořák. „Klasický třináctidílný seriál potřebuje hodně dějových linek a vyklenutý dramatický oblouk, kdežto minisérie nemusí rozvádět tolik motivů. Také se k ní váže menší riziko investicí. A příklady jako Dukla či Vzteklina dokazují, že minisérie vytváří divácky vítanou pestrost: je sevřenější a lépe udrží pozornost.“
Kavčí hory tak v neděli proti pokračování Dámy a Krále na Nově a novince Primy Tátové na tahu zkusí právě minisérie. Jednak kriminální případ 90. let Rédl, jednak Zahradnictví, šestidílnou verzi stejnojmenné filmové trilogie, jejíž děj časově předchází Pelíškům.
„Zahraniční Sherlock či Temný Wales už běží na Prima Krimi, na podzim chystáme minisérie Rivalové navždy a Osudová láska Jany Eyrové na Primu Max. Do budoucna nevylučujeme, že by se podobným směrem mohla ubírat i vlastní tvorba,“ líčí ředitel Primy Marek Singer.
Nova se víc drží klasiky. „Naši diváci mají dlouhodobě nejraději Ulici a Ordinaci v růžové zahradě 2, nově i krimiseriály Specialisté nebo Dáma a Král. Nicméně pokud uvidíme potenciál v minisériích, budeme o jejich realizaci uvažovat,“ říká mluvčí Novy Jana Ondrejechová.
ČT má na Vánoce znovu Popelku
Zejména veřejnoprávní stanice v cizině pociťují tlak, aby pod diktátem rovnosti posílily ženské postavy. „My ho zatím nezažíváme, rozhodně ne tak velký jako Britové či Francouzi, ovšem ten trend si uvědomujeme a jdeme mu vstříc tam, kde to vyplývá z logiky projektu,“ zmiňuje Dvořák třeba Marii Terezii či klíčové hrdinky První republiky.
„Ale nepřeháníme to, nerad bych zažil nařízení, že v pořadech musí být zastoupena obě pohlaví padesát na padesát, což tvůrčí stránku svazuje,“dává příklad, že by do Případů 1. oddělení násilím dosadili vyšetřovatelku. Totéž podle něj platí o tlaku na pestrost etnik a menšin vůbec: „Budeme mít Lynč, kde to má opodstatnění, a Most, kde je rozmanitost opravdu veliká,“ slibuje.
Ovšem na Most dojde až příští rok, nechtěli jej utopit v podzimní nabídce lákadel od Labyrintu 3 po StarDance. A Vánoce se místní tradicí vymykají všem cizím trendům. „To je čas, kdy český divák nechce překvapení, improvizaci, ironii. Kdybychom tolik kritizovanou Slíbenou princeznu předem označili dejme tomu za punkovou pohádku a dali ji jindy než o Vánocích, měla by větší šanci,“ věří Dvořák.
Letos ČT o svátcích nehodlá experimentovat: v losování stanic opět vyhrála Tři oříšky pro Popelku, bude mít vlastní premiérovou pohádku Kouzelník Žito, distribuční film Přání k mání a jednu slovenskou novinku.
Budoucnost televize však musí počítat s internetovou konkurencí, což přináší na trh dosud nevídaný posun. „Lokálně se spojují komerční a veřejnoprávní televize, vytvářejí společné videotéky jako jednotnou protiváhu službám typu Netflix či Amazon,“ upozorňuje Dvořák na čerstvou západoevropskou vlnu.
Všichni proti Netflixu?
Ve Francii už společná platforma online videa, kterou provozují tři největší vysílací skupiny zastupující 60 procent tamních diváků – France TV, M6 a TF1, začala fungovat pod jménem Salto. V Německu má podobný portál odstartovat do jara a ve Velké Británii uzavřely BBC, ITV a Channel 4 dohodu o investici do sdílené služby. „U nás se na to chceme sejít v září, jedna brána národního obsahu znamená společnou obranu,“ míní Dvořák.
Tradiční evropské sítě se již dlouho snažily spojit své online síly, musely však přesvědčit vnitrostátní regulační úřady. Skeptici tvrdí, že na souboj se zavedenými dodavateli videa typu Netflix je už příliš pozdě, nicméně u nás ještě není streamování tak masové, aby společný manévr televizí nestál za pokus.
Ovšem stanice by musely najít vůli k dohodě, a to nebude snadné, když se již několik let nedokázaly domluvit ani na nové podobě ankety televizní popularity TýTý. Přinejmenším Nova se tváří zdrženlivě. „V rámci nabídky našeho online portfolia, zejména videotéky Voyo a Nova Plus, nabízíme možnost sledovat naše televizní tituly, filmy a seriály i speciální online pořady. S vlastní nabídkou jsme momentálně spokojení, počet zhlédnutých videí roste. O jiném modelu můžeme uvažovat ve chvíli, kdy by pro naše diváky a vzhledem k našemu obchodnímu modelu dával větší smysl,“ míní Jana Ondrejechová z Novy.
Naopak ředitel Primy Singer tvrdí, že světový trend pečlivě sledují: „Podle našeho názoru je to atraktivní platforma pro mladší diváky, kteří jsou navyklí konzumovat televizní obsah v online prostředí, a v neposlední řadě i zajímavý produkt pro klienty. Diskusi o možnosti propojení televizí na českém trhu do společného online archivu jsme tedy určitě otevřeni.“
Ostatně německý plán, kde by se pod jednou online střechou mohly sejít i licenční hity od Teorie velkého třesku přes soutěže jako Hlas až po vrcholné sportovní události, očekává do dvou let 10 milionů uživatelů. A to už stojí za pokus.
