Čtyřiasedmdesátiletý Stellan Skarsgård si v sobotu na závěr festivalu odnese Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Kdo by náhodou pochyboval o její oprávněnosti, mohl změnit názor na pátečním setkání v Hotelu Thermal, kde herec o své kariéře pohovořil v rámci série KVIFFTalks.
Americký novinář Scott Feinberg z magazínu The Hollywood Reporter totiž během hodinu a půl dlouhého setkání probral téměř celou Skarsgårdovu kariéru.
„Nechtěl jsem být herec, ale diplomat. Až do šestnácti jsem si to myslel,“ vzpomínal Skarsgård na svoje herecké začátky ve Švédsku konce 60. let. Tehdy jej však jeho mladší bratr přihlásil na konkurz ohledně hlavní role v seriálu Bombi Bitt a já. Švédský seriál natočený podle stejnojmenného románu Fritiofa Nilssona byl podle Skarsgårda něco „jako Huckleberry Finn, ale mladší“.
„Já tu roli dostal, bratr ne. Myslím, že byl docela vytočený,“ popisoval herec. „Tehdy byl jen jeden kanál, takže ten seriál viděli úplně všichni. Včetně čtrnáctiletých dívek. Což pro mne bylo tenkrát pozitivní,“ smál se.
Na festival už dorazil Stellan Skarsgård, podepsal se i na Thorovu sekyru |
Skarsgård se brzy stejně prosadil i v divadle. „Miluji ho, bylo to pro mne prostě něco. Začal jsem v amatérském divadle. Malé role, velké role, velká divadla. Hrát jako dítě v divadle je fantastické, chovají se k vám jako k dospělému. Nikdo vám nehlídá mluvu, což je pro dítě skvělé. Divadlo je něco jako útočiště. A ne jen pro děti, ale pro všechny,“ zasnil se herec.
Následně se už ale debata stočila na spolupráci se slavnými režiséry. V roce 1983 si totiž zahrál v televizní adaptaci Moliérovy hry Hustruskolan režírovaném samotným Ingmarem Bergmanem. „Mám k němu komplikovaný vztah. On byl skvělý režisér, ale nebyl skvělý chlap. To je ta nekonečná debata o vnímání rozdílu mezi osobností umělce a jeho dílem. Bergman byl prostě kretén,“ nebral si Skarsgård servítky.
„Byl manipulativní a nečestný. Za války byl nacistou a pokud vím, byl to jediný člověk, co znám, který plakal, když Hitler zemřel,“ překvapil. „Ano, bylo mu kolem dvaceti, můžeme ho omlouvat, že byl naivní, že věřil věcem, o kterých dnes máme úplně jiné informace. Že vyrůstal v nezdravém prostředí... Ovšem já z něj mám vnitřní dojem, že měl velice divný vztah k lidem. Manipuloval jimi. Měl většinou dobrý důvod, proč to dělal, ale nebylo to hezké,“ pokračoval v hodnocení jednoho z nejuznávanějších filmových tvůrců 20. století.
Postavte 60 lodních kontejnerů na výšku a máte jeden z nejvytíženějších barů Varů |
Kariéra švédského herce je nicméně mnohem výrazněji spjata s jiným severským režisérem, Dánem Larsem von Trierem. Poprvé se potkali při natáčení filmu Prolomit vlny. „V tom scénáři byla esence lásky, její čistota. Nešlo o to někoho poznat, sbalit ho a vyspat se sním,“ pochvaloval si herec a vzpomínal na první setkání s dánským podivínem. „Byl jsem tehdy slavnější než on. Přišel jsem k němu a viděl malého, velice stydlivého muže. Chtěl jsem ho obejmout a on, že jsem moc fyzický a že takový kontakt nemá rád. Stejně jsem ho objal. Nejdřív se choval divně, ale pak už to bylo v pohodě. Tak to byl začátek našeho přátelství,“ smál se Skarsgård. Trier podle něj píše nejkrásnější ženské role. „Rozhodně není misogynní.“
Připomněl i drama natáčení dalšího von Trierova filmu, tedy Tanec v temnotách: „Tehdy jsem byl dost zaměstnaný, takže jsem tam měl jen malou roli a točil asi jeden den. Lars měl ovšem problém - nemohli spolu s Björk vyjít. Byli to dva blázni. Vzpomínám, jak jsem šel do kodaňského studia, proti mne běžel producent a brečel. Věděl jsem, že je něco špatně. Lars a Björk se nesnášeli, ale nakonec to prostě vyšlo.“
Hlavně nic neříkej. Hlídají si mě tady, abych neudělal ostudu, směje se Kolečko |
Došlo pochopitelně i na von Trierův kontroverzní moment během tiskovky v Cannes k premiéře filmu Melancholie (2011), na jehož základě režiséra označili za antisemitu a nacistu. Skarsgård byl tehdy situaci osobně přítomný a dodnes je naštvaný na některé novináře. „Všichni z té tiskovky odešli a věděli, že Trier není nacista, že je proti tomu. Ovšem v titulkách článků pak vyšlo, že je nácek. Takže všichni, kdo četli jen titulky, si to mysleli. Ale byl to z jeho strany jen vtip,“ upozorňoval herec a vysvětloval, že Trier jen popisoval, jak vyrůstal s židovskou matkou, ovšem následně se dozvěděl pravdu o svém biologickém otci z Německa a zavtipkoval, že nyní už není Žid, ale nacista.
VE VARU S MIRKOU: Rádce trenéra Haška, Lábusova kráva a Strachovo dílo top 1 |
„Dodneška když potkám někoho v USA, tak tam mají takový zvyk, že berou všechna vyjádření doslova, nejde jim o jejich skutečný význam. Mají tam spoustu zakázaných slov. Já své děti přitom vychovával v tom, že žádná slova nejsou zakázaná. Nezáleží, co se říká, ale co se tím myslí,“ zapřemýšlel Skarsgård.
Herec dále opakovaně upozorňoval na to, že nejdůležitějším hereckým nástrojem jsou oči. Ty mu umožňují hrát, i když je masivně namaskován, jako tomu bylo v obou dílech Duny či Pirátech z Karibiku. „Vím, že pořád mluvím o očích a tvářích herců, ale to je to nejlepší, co můžeme nabídnout. V televizi se většinou hraje textem a já přitom nejlépe hraji mezi řádky. Před slovem, po slově. Tam se to děje. A když dělám se špatným režisérem, tak tam tohle nevidím.“
OBRAZEM: Hvězdný Skarsgård? Kdepak. Festival ve čtvrtek ovládli šumavští šílenci |
Herec i vysvětlil, proč persona jeho kalibru vezme malou roli v malém evropském snímku, jako třeba z pohledu Hollywoodu bylo Marhoulovo Nabarvené ptáče. „Když ve velkých hollywoodských filmech hrajete zločince, tak máte být prostě jen zlý. Je to jen takový obrázek, nic psychologického. Když se ale točí menší věci, je to naopak,“ popisoval. Ke své televizní kariéře pak dodal, že málem odmítl roli v oceňovaném seriálu Černobyl. „Málem jsem to nevzal. Když se ke mně dostal scénář, byla to jen první epizoda. Řekl jsem si: Ále, zase budu hrát dalšího Rusa...“ Pak ho ale role vtáhla a vynesla mu patrně dosud největší cenu, Zlatý glóbus.
Brzy bude možná následovat další, o snímku Citová hodnota, který herec přivezl osobně do Varů, se totiž mluví jako o jednom z favoritů příštích Oscarů. Jak to s filmem dánského režiséra Joachima Triera dopadne, se dozvíme za více než půl roku. Už v sobotu ale Skarsgård převezme celoživotní ocenění v Karlových Varech.
