Takže Smith je černý svalovec, tajný agent s pověstí Jamese Bonda, a Holland bílý střízlík, podceňovaný vynálezce zbraní, které bojují proti zlu po dobrém; třeba prostřednictvím barevných třpytek a obrázků koťátek, jejichž záplava spolehlivě rozněžní i nejotrlejší padouchy.
Humanistický tón představuje jednu z výchovných pouček, druhou zosobňuje důraz na tým, kolektiv nebo klidně hejno. Protože zásadní objev, který vědec učiní, dokáže superšpiona proměnit v nenápadného zvěda: v holuba. Složitější už je zpětný chod z opeřence v člověka.
Snímek, jímž v celovečerním formátu debutují režiséři Nick Bruno a Troy Quane, si z klasických bondovek půjčuje celou stavbu od úvodní akce přes píseň provázející stylizované titulky až k drobnokresbě centrály tajných služeb, jíž vládnou ženy.
V dětské úpravě pochopitelně odpadá svůdcovské umění agenta 007, jež nahrazují technické hračky: ovšem v množství, které jednak až zahltí, jednak vyloučí z publika nejmenší diváky. Vládnou tu lasery, ocelové konstrukce, elektrické výboje, skener, autopilot, laboratorní pokusy; i klíčový zlosyn nosí přezdívku Robospár a v jeho službách poletují smrtící drony.
Naštěstí nechybí ani pěkná automobilová honička a tradičně nejvydařenější cestopisný otisk různých prostředí, počínaje náladou mexického letoviska a konče Benátkami s náměstím svatého Marka plným holubů. Pravda, vrkající fauna nepatří právě k typickým domácím mazlíčkům, ale úlohu protipólu všech strojů či přístrojů plní spolehlivě a drobné žerty jako ten s vajíčkem posouvají Špióny v převleku přece jen lehounce nad průměr.
