Škola, základ života

Jaké filmy a knížky mají zaručený úspěch? O žácích a studentech Cesta do hlubin študákovy duše, Škola, základ života, Marečku, podejte mi pero, Obecná škola... Filmy, které jsme viděli mnohokrát, ale pořád se u nich smějeme. Školní historky jsou vděčným námětem a inspirací pro filmaře i spisovatele.

V jakém prostředí by se měl film odehrávat? Co je divákům blízké? Kde bývá největší legrace? Takhle přemýšleli Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, než vznikl snímek Marečku, podejte mi pero. Pak přišel ten šťastný nápad: Budeme točit ve škole!

"Samozřejmě tu hrála roli nostalgie po študáckých filmech z první republiky, které jsme po válce milovali stejně, jako je před námi milovali naši rodiče," říká Ladislav Smoljak. Měli dobrý odhad. "Mareček" patří i po letech mezi nejoblíbenější komedie a výroky jeho hrdinů zlidověly.

Oba tvůrci jsou původně učitelé, Smoljak rok přednášel ve večerní škole pro pracující - takové, do které umístili děj svého příběhu. "Sám jsem zažil jednu scénu, kterou jsme pak přenesli do filmu," vzpomíná. "Měl jsem přímo před katedrou dva pracovníky z Brandýských strojíren a sléváren, kteří tu školu brali s humorem. A když mi jeden z nich na mou žádost půjčil logaritmické tabulky, ten druhý je sebral a hodil mu je na stůl se slovy: Já půjčuju tabulky, ty podáváš pero!"

Výroků, které stojí za to, je ve filmu hodně. Asi každý zná scénu, kdy profesor snad po padesáté kontroluje docházku a žák v podání Zdeňka Srstky hlásí: "Hliník se odstěhoval do Humpolce!" "Kterého autora by nepotěšilo, když slyší citáty ze svého díla na ulici. Ale vrcholnou slast jsme prožili v Humpolci, kam nás pozvali k odhalení pomníku slavnému přistěhovalci Hliníkovi. Je to snad světová rarita, že existuje pomník filmové postavě, která se na plátně dokonce vůbec neobjevila," říká Ladislav Smoljak.

Třicátá léta: Škola, to je hit

Do školy jsme chodili všichni. I ti největší morousové se obvykle otřásají smíchy, když začnou s dávným spolužákem vzpomínat na historky z žákovských nebo studentských let. A co teprve učitelé! Ti znají námětů na filmy a knížky... Pokud je umí prodat, mají slušnou šanci na úspěch. Platí to dnes stejně jako v třicátých letech minulého století. Zkusme se do nich na chvíli přesunout. Jistý profesor gymnázia Jaroslav Žák si zaznamenává každou lumpárnu, kterou jeho studenti provedli.

Neukazuje je však řediteli školy, ale lidem, kteří se pohybují kolem filmu. Jeho kolegové z gymnázia kroutí hlavou: No považte, tenhle obtloustlý pedagog je ale podivín! Nejen že ho studenti mají rádi, při jeho hodinách se z tříd dokonce ozývá smích! A četli jste ty jeho zápisky? Vždyť on žáky za výtržnosti vůbec nekárá, jenom se jim směje! Netradiční profesor francouzštiny a latiny nakonec vydává humoristické knížky.

Podle jeho námětu se točí komedie Škola, základ života a Cesta ho hlubin študákovy duše. O pár let později píše v předmluvě k dalšímu vydání knihy Cesta do hlubin študákovy duše: "S nemalými obavami jsem sledoval povážlivý zjev, jak ono neblahé dílko začíná dostihovat popularitou i slavné dívčí romány." Ano, ve třicátých letech platilo: film ze školního prostředí rovná se vyprodané kino. Začal s tím režisér Martin Frič.

V roce 1932 natočil snímek Kantor ideál s tehdy populárními komiky Karlem Lamačem a Anny Ondrákovou. Následovaly filmy Studentská máma, Sextánka, Ideál septimy, Studujeme za školou...

Režiséři si příliš nelámali hlavu s hledáním kluků a děvčat do hlavních rolí. Nač riskovat? Raději obsazovali osvědčené populární herce. A tak Františku Filipovskému a Ladislavu Peškovi bylo už přes třicet a vlasy jim začínaly povážlivě řídnout, když hráli rozpustilé studenty gymnázia. Ale jak rádi je hráli!

Ladislav Pešek pak prohlásil, že si do svých legendárních rolí výtržníků Čuřila a Kulíka sám přidal některé kousky, protože si vzpomněl, co sám ve škole vyváděl. Nejen Pešek a jeho kolegové se rádi vraceli do školních let.

Stejné pocity mají i současní herci. Například Kateřina Macháčková. Když se dozvěděla, že dostala roli profesorky matematiky v seriálu Život na zámku, zalovila v paměti a také se zašla podívat na hodiny v libereckém gymnáziu. "V té roli jsou i učitelky, které jsem sama ve škole zažila," říká. "Opravdu jsem v sobě objevila něco, o čem jsem ani nevěděla. Když jsem zařvala: Tak ticho!, doopravdy se mě báli. Podívali se na mě, jestli jsem se nezbláznila."

Jak vyzrát na svazáky

Snad pokaždé, když herci usedli do lavic, film uspěl. Jen vzpomínejme: Metráček - o trampotách tlusté holky s tělocvikem, 30 panen a Pythagoras s Jiřím Menzelem v roli obdivovaného profesora, série o básnících - studentech gymnázia a potom medicíny, Obecná škola s drsňáckým učitelem v podání Jana Třísky, televizní seriály Zkoušky z dospělosti, My všichni školou povinní... A jediná zrada, se kterou tvůrci inspirovaní školou museli za minulého režimu počítat? V prostředí studentských lavic se přece musí vyskytovat svazáci! Zaskočili i Smoljaka se Svěrákem.

"Jakýkoli problém příběhu odehrávajícího se ve škole musela nutně řešit také svazácká organizace," vzpomíná Ladislav Smoljak. "První, na co jsme v úvaze nad zamýšleným filmem narazili, byla potíž zvaná SSM - pro mladé nepamětníky Socialistický svaz mládeže." Tím si však film rozhodně kazit nechtěli. Díky tomu se nakonec děj "Marečka" odehrává ve večerní škole pro pracující. "Tam žádná taková organizace nebyla, protože ti studenti přišli z různých fabrik a úřadů, kde už ty své politické organizace KSČ, SSM a ROH měli, takže se to na večerních školách už nezdvojovalo."

Učitelé, pište!

Dnešní tvůrci inspirovaní školou řeší spíše milostné trable studentů a učitelů. Jako například Michal Viewegh. Tento spisovatel, původně středoškolský pedagog, vsadil hodně svých zkušeností do děje knihy Výchova dívek v Čechách. Píše o tom, co všichni známe.

Příklad? Každý z nás si přece vzpomíná na utrpení, kterému se říká výchovný koncert: "Zatímco dívky na nezvyklých podpatcích nejistě a bezcílně korzovaly halou (rotujíce přitom svými překážejícími kabelkami), prakticky všichni dosud přítomní chlapci se na způsob včelího roje tlačili kolem slečny učitelky Trakařové, jež stála čelem k nástěnnému automatu s kondomy a s výrazem průkopnice sexuální osvěty jim bez falešného ostychu hlasitě vybírala nejspolehlivější druhy, popřípadě pomáhala dobýt nazpět vzpříčenou pětikorunu."

Jestliže své zážitky umíte popsat tak jako Viewegh, máte šanci stát se současným nejprodávanějším českým spisovatelem. Inspirace studentskými léty se ostatně vyplácí i v hudbě. Vzpomeňme si na muzikály Starci na chmelu, Dívka na koštěti... A co teprve rozdováděné duo Kotvald s Hložkem a jejich hit osmdesátých let Holky z naší školky!

KVIZ
Znáte filmy o škole?
Vybrali jsme deset známých výroků z českých filmů o škole. Za každou alespoň částečně správnou odpověď si udělte jeden bod. Pokud jich získáte deset, litujte, že už zrušili pořad Videostop. Pokud ani jeden, je na místě otázka: Máte doma televizi?

1. Jak začínal diktát profesora češtiny Hrbolka (František Kovářík) ve filmu Marečku, podejte mi pero?

2. Co řekl třídní učitel Hnízdo (Jan Tříska), když předstoupil ve filmu Obecná škola poprvé před novou třídu a bouchl do tabule?

3. Jakou metodu hodnocení chemie měl profesor Ječmen (Josef Somr) ve filmové sérii o básnících?

4. Jak hodnotil profesor Hrbolek? ("Tak co s vámi, chlapče...")

5. Tělocvikář Bohoušek (Ladislav Mrkvička) ve filmu Metráček začínal každou větu téměř stejně. Jak?

6. Co odpovídal žák Mužík (Zdeněk Srstka) ve filmu Marečku, podejte mi pero na každou zmínku o Hliníkovi?

7. Na co se Áda Čuřil (Ladislav Pešek) vymluvil profesoru Kolískovi (Jaroslav Marvan), když přišel ve filmu Škola, základ života pozdě na hodinu?

8. Jak pak Čuřil začal Kolískovi recitovat báseň Štěstí?

9. Jak žák Peterka ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše odrecitoval kosinovou větu?

10. Co zavelel Viky Cabadaj (Jan Antonín Duchoslav), když ve filmu Sněženky a machři chtěl po spolužácích, aby klekli na zem?

Odpovědi

1. Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc.

2. Jmenuji se Igor Hnízdo!

3. Chemii na jedničku umí pánbůh, na dvojku já, na trojku soudružka ředitelka - možná, na čtyřku ti nejlepší z vás a na pětku všichni ostatní.

4. No nepotěšil jste mě a aaani já vás nepotěším. Čtyři.

5. No co, co, co.

6. Hliník se vodstěhoval do Humpolce.

7. Prosím, pane profesore, snědl jsem párek nevalné chutě a přišlo mi nevolno.

8. Štěstí, báseň od Adolfa Hejduka. Štěstí, co je štěstí, muška jenom zlatá, která za večera...

9. Věta Kozinova zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd.

10. Dřepkins!

Slavní učitelé českého filmu
profesor češtiny Kolísko (Jaroslav Marvan)
- Škola, základ života
Kdo by si nevybavil jeho nesmrtelný výrok "MUŠKA jenom zlatá... MUŠKA jenom zlatá!"
profesor přírodopisu Matulka (Jindřich Plachta) - Cesta do hlubin študákovy duše
Bál se jít ke zkoušce, i když poznal víc brouků než vysokoškolský profesor.
třídní učitelka beze jména (Irena Kačírková) - Starci na chmelu
Elegantní, přívětivá, ale odměřená dáma, která poslala hlavní hrdiny domů z brigády.
učitel tělocviku Bohoušek (Ladislav Mrkvička) - Metráček
Tělocvik bral poctivě: dokonce i Metráčka zkusil při výmyku překlopit přes hrazdu.
profesor češtiny Hrbolek (František Kovářík) - Marečku, podejte mi pero
Co věta, to klasika. Na jeho nezaměnitelné dikci se vyřádí kdejaký imitátor.
profesor fyziky Karda (Radoslav Brzobohatý) - Sněženky a machři
Měl respekt, ale neušel trapasům. Třeba když žáci místo alkoholu nesli v batohu láhve mléka.
třídní učitel Karfík (Miroslav Vladyka) - My všichni školou povinní
Učitel, jakého by každý chtěl mít. Mladý, veselý, spravedlivý, s pochopením pro děti.
docent Sejkora (Jan Přeučil) - série o básnících
Postrach studentů medicíny. Hned na první přednášce je vyděsil desítkami latinských pojmů.
třídní učitel Hnízdo (Jan Tříska) - Obecná škola
Naučil žáky, aby prosili o tělesné tresty. A svůdník! Podlehla mu i Libuše Šafránková.
profesorka matematiky Králová (Kateřina Macháčková) - Život na zámku
Přísná, ale férová. Ve třídě měla dceru Simonu, ale nijak ji nenadržovala.


Nosila jsem poznámky, říká Petra Buzková
(rozhovor s ministryní školství o škole bez politiky)

Paní ministryně, jakou jste byla žákyní? Takovou, která dělá rodičům radost, nebo která nosí poznámky?
Nosila jsem poznámky, ale doufám, že i tak jsem dělala rodičům radost. Dítě, které občas nepřinese poznámku, to musí být o strach. Buď je něco v nepořádku s ním, anebo se školou, do které chodí.

Ve které třídě jste dostala první pětku a z čeho?
Nepamatuju se, ale jsem přesvědčena, že určitě už v první, nejspíš za zapomenutý domácí úkol.

Spousta dětí takovou věc opláče. Co vy?
Nevím, jak jsem se chovala jako malé dítě, ale rozhodně si nevzpomínám, že bych někdy proplakala noc.

A co dvojky z chování, třídní důtky?
I kdyby byly, musela bych je zapřít. Jednak dcera už umí číst a pak bych - jako ministryně školství - asi neměla zbytečně dávat špatný případ.

Jak vám šel tělocvik? Konkrétně třeba gymnastika.
Jsou věci, které mi bezesporu šly podstatně líp.

A co školní láska? I to jste zažila? Spousta dívek se zamilovala do svých učitelů a pak na ně při hodinách zasněně koukala.
Samozřejmě, že jsem zažila školní lásku, ale zasněné pohledy na pana učitele v tom nebyly. A přitom by to byl zvláště na gymplu docela smysluplný způsob, jak strávit hodinu...

Nachystali jsme pro čtenáře kviz z filmů o škole. Zkuste si jeho část. Víte, jak začínal svůj diktát profesor češtiny Hrbolek ve filmu Marečku, podejte mi pero?
Zavilí šakali zavile vyli... A jestli tak nezačínal, tak takhle začínat měl, protože neexistuje v češtině jiný srovnatelně absurdní nástroj trýznění žáků! Kam se hrabou třeba ty víly, které věnce vily poblíže vily.

Sveřepí šakali, ale jinak správně... Který ze školních filmů máte nejradši?
Škola, základ života.

A rozlišíte ho od toho druhého slavného - Cesty do hlubin študákovy duše? Ve kterém z nich byla "muška jenom zlatá"?
V tom, kde hrál Jaroslav Marvan češtináře. V Cestě do hlubin študákovy duše hrál matematika.

Zase správně. A víte, ze kterého filmu je učitel Bohoušek? A učitel Karfík? Profesorka matematiky Králová?
Karlík je snad z toho seriálu od Markéty Zinnerové - My všichni školou povinní. (Pak si nechá od podřízených poradit.) Králová snad ze Života na zámku - a jestli ne, tak ať si mě nezodpovědní úředníci, kteří mi poskytli špatné informace, nepřejí.

Dobře poradili. Znáte něco z písničky Holky z naší školky?
Spoustu dívčích jmen, ale určitě bych je neuměla správně poskládat.