Rychlý sled vtipných hlášek, gagů, bizarních situací odehrávajících se v minimu lokací s omezeným počtem herců. Pravidla sitcomu jsou jasná. Přidejte k nim i připitomělý americký zvyk přimíchávání „smíchu“, aby snad i ten nejtupější divák věděl, kdy se má za břicho popadat; a máte základní mantinely toho, jak má tento žánr vypadat. Od 90. let se o něj pokoušelo hned několik českých tvůrců. Výsledkem byl ale vesměs zmar. Nejlepším počinem je tak paradoxně ten, který je nejstarší a vznikl hluboko v éře „socialistické“ televize. A bez vnucovaného smíchu.
Pokusy o sitcom přinesly i řadu bizarních počinů. Například Cyranův ostrov z pera Ivana Mládka. Ale suverénně nejslabší byl jiný výtvor.
