O úmrtí Poitiera informoval podle médií bahamský ministr zahraničí Fred Mitchell. Poitier natočil za svou více než sedmdesátiletou kariéru desítky filmů a v 60. letech byl inspirací pro řadu aktivistů bojujících za ukončení rasové segregace v USA, píše agentura Reuters. Jeho úmrtí v pátek litovali představitelé filmu, šoubyznysu a politiky.
„Přišli jsme o ikonu, hrdinu, mentora, bojovníka a národní poklad,“ napsal na facebooku místopředseda bahamské vlády Chester Cooper.
Lítost nad úmrtím herce vyjádřil i bývalý americký prezident Barack Obama, který Poitierovi udělil v roce 2009 prezidentskou medaili svobody. Obama uvedl, že Poitier byl ztělesněním důstojnosti a elegance. Poitier v roce 1974 získal od britské královny Alžběty II. také rytířskou hodnost.
Aktivista a známý kritik americké zahraničí politiky Harry Belafonte o něm sdělil, že mu „byl mi plnohodnotným bratrem a partnerem ve snaze učinit tento svět o něco lepší,“ uvedl o herci.
Poitier pocházel z chudé početné rodiny, vyrůstal na Bahamách. Po ukončení střední školy pracoval jako dělník. Během druhé světové války sloužil v americké armádě jako psychoterapeut.
Díky svému talentu a příjemnému vzezření se Poitier ve své době dokázal vyrovnat tehdejším hvězdám bílé pleti. Jeho noblesní zjev budil dojem, že je čerstvým absolventem Harvardu: „Když se na place objevil Sidney, nikdo nehulákal ani nemluvil sprostě. Vyzařovalo z něj tak silné charisma, že se každý hned choval lépe,“ vzpomínal na něj jeden z kolegů.
K herectví se dostal po skončení války nejprve v newyorském černošském divadle Negro Theatre. U filmu debutoval v roce 1949 v dokumentárním filmu popisujícím válečné útrapy.
V roce 1963 se stal prvním černošským držitelem Oscara za roli nádeníka ve snímku Polní lilie. Objevil se i v detektivním filmu V žáru noci nebo ve snímku Hádej, kdo přijde na večeři, kde hrál po boku Spencera Tracyho a Katherine Hepburnové.
Od počátku 70. let se začal věnovat také režii a působil jako producent ve firmě First Artists Productions, kterou založil společně s Barbrou Streisandovou a Paulem Newmanem.
Svými úspěchy připravil Poitier prostor pro generace budoucích umělecky i komerčně úspěšných filmových hvězd tmavé pleti, jako jsou Eddie Murphy, Morgan Freeman, Denzel Washington nebo Wesley Snipes. Revolučním nástupem do světa showbyznysu byl vzorem i pro další umělce nebo pro budoucí sportovní hvězdy, které všechny spojovala odlišná barva pleti.
Jako herec i jako režisér se téměř vždy angažoval ve filmech odsuzujících rasovou diskriminaci. Divákům s jakoukoli barvou pleti vždy imponoval jeho uhrančivý a hrdý pohled. Doslova ztělesněním jeho odporu k rasovým předsudkům byla jeho asi nejslavnější role policejního důstojníka Virgila Tibbse v slavném detektivním dramatu z roku 1967 Normana Jewisona V žáru noci.
„Pokud se na mě bude vzpomínat kvůli tomu, že jsem udělal pár dobrých věcí, a pokud moje přítomnost na světě podnítila nějakou dobrou energii, tak mi to stačí,“ řekl jednou Poitier.
