Kdyby existovala speciální UNESCO ochrana i pro televizní pořady, satirická skečová show Saturday Night Live by v USA rozhodně patřila mezi první takto chráněné kulturní dědictví. Už přes půlstoletí se týden co týden prostřednictvím scének a monologů strefuje do aktuálního dění. V politice, společnosti, kultuře.
GLOSA: Nemám ráda nemocniční seriály. Teď jsem ale jednomu propadla |
Tvářemi pořadu, který se vysílá živě, byli nejznámější herci a komici současnosti: Eddie Murphy, Tina Fey, Jimmy Fallon či Bill Hader. U scenáristického stolu zas seděli populární moderátoři talk show: Conan O’Brien či Seth Meyers. I v Česku má show své fanoušky, výrazněji tu však nikdy neprorazila a není se čemu divit. I člověk zorientovaný v aktuálním americkém dění se v záplavě interních narážek může ztratit.
Přesto vždy minimálně úvodní monology hostujících celebrit rezonují s publikem po celém světě. Sledovat herce velikosti Toma Hankse, jak si střílí sám ze sebe prostě funguje všude. Byly tu samozřejmě i kontroverzní momenty, které obletěly svět: vtipy Louise C. K. o sexuálním obtěžování dětí nebo Larryho Davida o „balení žen“ v koncentračních táborech mnozí odsoudili. Nemluvě o čísle, ve kterém zpěvačka Sinéad O’Connorová roztrhala fotku papeže...
Z filmu Saturday Night (2024)
Proč to ale píšu? Zhlédla jsem nedávno na Apple TV+ snímek Saturday Night, který zachycuje posledních 90 minut vedoucích k vůbec prvnímu odvysílání show. Jeden by řekl, že co předcházelo sobotě 11. října 1975 23:30 musely být jen finální zkoušky techniky. Jenže vůbec.
Začínající producent Lorne Michaels si tehdy procházel asi největším očistcem své profesní dráhy. Valilo se na něj vše. Nezkrotitelná ega performerů, ekonomické tlaky manažerů, selhávající technika i vlastní pochybnosti. Náporu však odolal a přesvědčil vedení televize NBC, že jejich pořad patří na obrazovky a má na víc než být pouhým popíchnutím pro stagnující konkurenci v podobě Johnnyho Carsona.
A režisérovi Jasonu Reitmanovi, synovi československého rodáka Ivana Reitmana, se to všechno povedlo převést na plátno. S obdivuhodnou dynamikou a empatií. Divák neznalý všech osobností spojených s počátky SNL se možná v úvodu může trochu ztrácet, o to víc mu však navozené zmatení pomůže napojit se na emoce postav. Dnes legend televizní zábavy, které tehdy nemohly tušit, jakému fenoménu položily základy.
