Před 50 lety zažil Hollywood noc, na kterou česká kinematografie nikdy nezapomene. Miloš Forman si tehdy s Přeletem nad kukaččím hnízdem došel pro nevídaných pět hlavních Oscarů. Zatímco svět tleskal filmařské preciznosti, v sále seděli dva dvanáctiletí kluci v nových oblecích. Pro Petra a Matěje Formanovy to ale nebyl jen slavnostní večer – bylo to především první setkání s otcem po sedmi letech, které museli strávit rozděleni železnou oponou.
Kolikrát jste viděli Přelet nad Kukaččím hnízdem?
Matěj: Nechci, aby to vypadalo, že se kvalita přeměřuje kvantitou. Viděl jsem ten film určitě třikrát, možná čtyřikrát.
Petr: Já si ten film snad nikdy nepustil sám od sebe, ale viděl jsem ho kdysi v kině a pak ještě mnohokrát. Vždycky když někde běžel v televizi, tak jsem si řekl: „Jé, teď to dávají, tak se na kousek podívám.“ A pak jsem to dokoukal celé.
Představte si, že celý život jíte v bufetu a najednou vás dovedou do královské komnaty, kde je prostřeno pro krále. Tak takové ty jeho filmy jsou.
