RECENZE: Zatímco fanatici pálí, Zlodějka knih je loví z popela a hltá

Film Zlodějka knih podle bestselleru Markuse Zusaka stojí na jménech. Geoffrey Rush a Emily Watsonová jsou tak sehraní, že ani angličtinou v německém prostředí neruší.

Tak vypadá skutečně mezinárodní projekt. Zlodějka knih, která vstupuje do českých kin, vznikla podle celosvětově úspěšné knihy, již napsal rodák ze Sydney Markus Zusak. Natočil ji režisér Brian Percival, tvůrce britského seriálu Panství Downton. Hudbu dodal Spielbergův dvorní spolupracovník, americký skladatel John Williams. Postavy pěstounů ztvárnili australský herec Geoffrey Rush a jeho kolegyně z Londýna Emily Watsonová. A jejich malou svěřenkyni čili titulní hrdinku ztělesnila Sophie Nélisse, žijící v Kanadě.

Navíc se příběh odehrává v předvečer a poté za druhé světové války v Německu; také se tu německy zpívá, ovšem mluví hlavně anglicky. Kupodivu to však neruší, zejména díky oběma hvězdám, jejichž dokonalá, jakoby lety vypěstovaná souhra v rolích manželů by působila přirozeně i ve svahilštině.

Musíte mlčet!

Vyprávění včetně nadužívaného průvodního komentáře, jehož se však v daném případě ujímá smrt, začíná ve chvíli, kdy si dcerku matky pronásledované nacisty převezmou náhradní rodiče.

Kvůli postojům své maminky si dívka nejprve vyslechne, že "komunisti jsou špinaví a hloupí", než se postupně sblíží s vlídně žertujícím otčímem čili Rushem a daleko pomaleji s navenek drsně jedovatou, leč ve skutečnosti oddanou macechou neboli Watsonovou. Do nového světa holčičky patří i spolužák vysmívaný za svůj obdiv k černošskému atletovi, mladý židovský uprchlík ukrývaný ve sklepě a hlavně knihy.

Tak jako Pianistovi pomáhala přežít hudba, školačce dávají sílu slova, která se učí číst, psát a hlavně používat. Zatímco fanatici knihy hromadně pálí, malá Liesel je potají loví z popela, krade z knihovny místní honorace, nadšeně hltá - ale také předčítá. Ne náhodou vytane v paměti oscarový Předčítač, jehož děj se odehrával rovněž na německé půdě, jen krátce po válce.

Čtenářské dobrodružství i kouzelná moc psaného slova se však přenosu na plátno vzpírají, takže se Zlodějka knih drží tradičního modelu historické kroniky: nálady uliček, v nichž se honí děti, krámků, ze kterých mizejí jména původních majitelů, strachu, s nímž dospělí nařizují svým potomkům - Tohle nesmíš nikdy nikomu říct!

Zlodějka knih

70 %

USA/Německo, 2013, titulky, 131 minut

režie: Brian Percival

hrají: Geoffrey Rush, Emily Watsonová, Sophie Nélisse, Ben Schnetzer

Kinobox: 77 %

IMDb: 7.5

Jako Růžičková

Ale cožpak se dá zamlčet tajemství před první dětskou láskou? Těžko. A stejně těžko se model domácké ságy na pozadí dějin brání sklonu k seriálové šíři. Střídají se kapitoly jímavé, jako vánoční sněhulák ve sklepě, kapitoly výplňové i kapitoly nabité událostmi, zejména v závěru.

Zlodějka knih budí respekt, ale už nic nad něj, chybí jí prvek, jímž by se odlišila. Ne náhodou nejvíc nominací za ni sbírali skladatel s herci. A v pocitové paměti zůstane spojena hlavně s Watsonovou, jejíž hrdinka sdílí krevní skupinu s postavou Heleny Růžičkové z Vlaku dětství a naděje.