Sice mezi tuzemskými strážci zákona figurují i Martin Pechlát či Robert Mikluš, ale jinak je projekt autorsky i režijně záležitostí jižních sousedů, což českou stranu zbavuje zodpovědnosti za jalovou historku, nikoli za plochý dabing.
Zločin na hranicích spadá do volné řady regionálních kriminálek rakouské televize ORF, která přišla do ČT s nabídkou jednoho samostatného společného dílu z prostředí pohraničních oblastí Linecko a Kaplicko.
Tady při protidrogovém zásahu na technopárty zahyne mladá rakouská policistka, což její zamilovaný český kolega odmítá považovat za nehodu, takže rozjede společné pátrání s dívčinou kmotrou, strážkyní zákona v penzi.
Důchodkyně, která se od zdravé cyklistiky ráda vrátí za volant a k cigaretám, znamená v žánrovém stereotypu docela příjemnou změnu, i když její profesní partner zosobňuje operetní typ českého Honzy.
Naštěstí jejich příhraniční road movie příjemně koření paličatý vůz, který hrdinka v bazaru vyměnila za své kolo, zejména jedna jeho nerozbitná a neodbytná součást, kazeta s návodem duchovní očisty, která v nekonečné smyčce radí „Ponoř se do své mysli“.
Ovšem detektivní šaráda je vyčichlá, od první chvíle se ví, že stopa vede do vlastních řad, jen se čeká, na které straně hranice dělící bývalé c. a k. mocnářství stojí zrádce a nakolik ušlechtilé pohnutky vyjeví v slzavě melodramatickém finále.
Zatímco v Rakousku se hraje bingo a peče domácí chléb, za domácí barvy se prosadí České Budějovice, asijská tržnice, vesnička s buchtami a traktorem jak z jiného století, kocour jménem Dubček a kýčovitý turistický dovětek z Lipna.
Pravý úžas z rozluštění se dostaví teprve v titulcích sdělujících, že do projektu Zločin na hranicích vstoupila i evropská kulturní televize arte, jejíž původní charakteristika praví, že zaměřena na kulturu v širokém slova smyslu a je „velmi seriózní“. To už by mohla podpořit i Policii Modrava.