Předlohu příběhu „o hladu, pubertě a snech“, jak ji trefně charakterizuje nakladatelství, dodal francouzský spisovatel Mikaël Ollivier, ale tamní reálie se v českém filmu vyměnily za univerzálně srozumitelné.
Koneckonců dětské hřiště stísněné mezi paneláky vypadá všude na světě stejně a zrovna tak výrostci, kteří tu při svém poflakování zabírají prostor batolatům, sdílejí podobné zábavy i starosti.
Nejkrásnější položku filmu však zosobňuje samozřejmost, s níž tak přesně vystihuje dětské smutky i rebelie.
