RECENZE: Jak X-Men: Dark Phoenix nenápadně ohlašuje éru X-Women

Ohleduplnější zahraniční recenzenti filmu X-Men: Dark Phoenix píší o „neuspokojivém konci jedné série“. Však to také není konec, nýbrž jen ilustrovaný seznam dalších herců, kteří z komiksové fabriky dostali konečně propustku.

Především se však jedna kapitola marvelovské ságy mutantů uzavírá, aniž by vyvrcholila. Její pozvolný pád přitom trvá od doby, kdy řadu započatou filmem z roku 2000 X-Men 2000 začali tvůrci obměňovat a omlazovat. Hlavní oporu definitivně ztratila před dvěma lety, kdy se rozloučil Hugh Jackman v roli Wolverina.

Charizmatičtějšího náhradníka X-Men zatím nenašli, takže ani mezičas věnovaný „temnému Fénixovi“ čili ztepilé slečně, jež obrazně řečeno povstane z popela, nemusí vyvolat fanouškovský stesk po jménech padlých či odcházejících do důchodu.

Film, jímž scenárista několika předešlých dílů Simon Kinberg debutuje jako režisér, jako by dával najevo, že vznikl čistě z povinnosti. Aneb: Nějak to zavřít musíme, než v roce 2020 nastoupí s jiným obsazením Noví mutanti; tak na koho bychom to jednorázově hodili?

Volba padla na postavu nepříliš akcentovanou, která se zatím mihla v X-Men: Apokalypsa, ale zato obchodně atraktivní díky herečce Sophie Turnerové, představitelce Sansy Stark v seriálu Hra o trůny. Mimochodem její sestru tu hrála Maisie Williamsová, která se vynoří pro změnu v Nových mutantech.

Filmová role Turnerové je však daleko tuctovější než seriálová, navíc její příběh staví Kinberg podle nejobehranější šablony, jakou si lze představit. Tvoří ji řečnické otázky po vlastní identitě a životní úloze, návrat do dětství, rodinná tragédie, výchova ve škole učící „jiné“ děti, jak využít svůj výjimečný dar... Divák může napovídat každé příští slovo, každý následující záběr.

Teprve při záchranné výpravě do vesmíru, kde mutanti působí jako opravářský tým kosmické lodi, zasáhne hrdinku tajemná energie, která sice mimořádně znásobí její sílu, ale současně naruší její sebeovládání, takže se dívka stává nebezpečnou hrozbou i pro své přátele.

X-Men: Dark Phoenix

50 %

USA, 2019, 114 min

Režie: Simon Kinberg

Předloha: John Byrne (komiks)

Scénář: Simon Kinberg

Hrají: Sophie Turner, James McAvoy, Jennifer Lawrence, Michael Fassbender, Jessica Chastain, Nicholas Hoult, Evan Peters, Tye Sheridan, Olivia Munn, Alexandra Shipp, Kodi Smit-McPhee, Andrew Stehlin, Ato Essandoh, Scott Shepherd, Summer Fontana, Kota Eberhardt, Lamar Johnson, Julian Bailey

Ovšem naděje, že teď vyprávění konečně nabere spád, se rozpustí ve vleklých polemikách – „Proč riskujeme pro lidi? Jen aby nás mutanty strpěli?“ – či v debatách o rovnoprávnosti žen, přičemž návrh přejmenovat X-Men na X-Women nemusí zůstat navždy žertem.

Nicméně herecky jsou silnější muži, a nejen v milostném tokání. Veškeré záběry jsou komponované tak, aby vyniklo poprsí Turnerové, jinak jen ladně vztahuje paže, jimiž vysílá digitální údery. Paradoxně akcí se šetří, má zhruba půlhodinové prodlevy, zato se tu uživí spousta vzpomínek, opakovaných záběrů, psychoterapeutických výlevů.

Mimozemští vetřelci v lidských tělech pak sbírku klišé ještě korunují: ve finále jsou vedle ufonů hrdince na stopě dva mutantské týmy plus kdesi na chvostu policie, přičemž všechny čtyři party se s prominutím hlavně vykecávají.

Potěší pár gagů s výrobou ledu či ovládáním vrtulí helikoptér i slušná bitka v obrněném vlaku, jenže těžko se hledá nápad, který by člověk viděl poprvé. A když po výměně soubojových blesků padnou i poslední vypelichané fráze o důležitosti rodiny a novém začátku, zjeví se pro film X-Men: Dark Phoenix ta pravá charakteristika. Nikoli konec legendy, nýbrž řadový díl průměrného seriálu, pouze vysílaný naposled před prázdninovou pauzou.