RECENZE: Sladká Sissi? Kdepak, v Korzetu se dusí rebelka na heroinu

Zapomeňte na sladkou Sissi ze slavné trilogie s Romy Schneiderovou. V novince kin nazvané Korzet má císařovna na krku čtyřicítku, kvůli zachování mladistvého vzhledu si stahuje šněrovačku až k mdlobám a boří konvence všeho druhu.

Vicky Kriepsová ve filmu Korzet | foto: Aerofilms

Pravda je, že trilogie se Schneiderovou si postavu Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa, až pohádkově zromantizovala, pravda také je, že reálná rakouská císařovna skutečně trávila spoustu času péčí o štíhlou postavu a cestováním.

Na druhé straně však její portrét, který se dostal až do širšího výběru před oscarovými nominacemi, pojala režisérka Marie Kreutzerová jako mix alternativní historie s obecným příběhem svobodomyslné ženy vzdorující dobovým konvencím.

Což by možná víc zabralo u fiktivní hrdinky než u známé historické postavy, přestože Vicky Kriepsová hraje tehdejší módní ikonu bojující s pravidly dvorské etikety i s vlastním stárnutím opravdu skvěle: nikoli jako sladkou, nýbrž rozmarnou až protivnou zajatkyni vlastního postavení.

Pohříchu scénář jí ukládá více zpovykanosti než rozervanosti a používá k tomu spoustu křiklavých prvků: kouření, tetování, heroin, výstřednosti jako noční vyjížďku s prochladlou dcerkou, která onemocní, flirtování s útěky za ctiteli od Anglie po Bavorsko, věcné pojetí sexu včetně milenky, již platí manželovi.

V Korzetu se zkrátka moderní studie strachu z ženského přechodu obléká do dobových kostýmů v zákulisí moci, kde ona předstírá nevolnost, muž nosí falešné licousy, vlastní děti ji umravňují a protokol ji svazuje stejně jako pověstné dlouhé vlasy, které rebelsky obětuje ve stylu Postřižin.

Korzet

60 %

Režie Marie Kreutzerová, hrají Vicky Kriepsová, Colin Morgan, Ivana Urbanová

Kinobox: 68 %

IMDb: 6.6

Na působivosti dodává snímku pocitová prázdnota prostoru od jízdárny po vánoční výzdobu, kde se pracuje s tichem a náznaky, ve filmovém světě pak Korzetu pomáhá motiv vynálezu pohyblivých obrázků, jemuž se Sissi propůjčí.

Ale její bloudění je dlouhé, utrpení ve stylu princezny Diany poněkud laciné a gesto osvobození na přídi lodi už slouží jen jako symbolická manýra feministického výkřiku. Přesto Vicky Krepsová dokládá v každém záběru, čím si zasloužila Evropskou filmovou cenu pro nejlepší herečku loňského roku.