Z filmu režiséra Rona Howarda čiší podobné ambice jako z oscarového vítěze, snímku Million Dollar Baby. I tenhle příběh o sportovním vzestupu a pádu staví na příkladně hlásaných zásadách, hodnotách, citech a vůli v takové míře, že i ve fanynkách telenovel probouzí otrlost.
Pouze vyměnil boxující slečnu za muže a přidal mu druhou šanci, neboť Braddock už má vzestup za sebou, když za hospodářské krize spadne na nejhlubší dno a teprve odtud se počne znovu drát na výsluní.
Paradoxně film, u nějž by se útlocitný divák obával přívalu brutality mezi provazy, se v krvavé kaši příliš neráchá. Vůbec se zdá, jako by se mu do ringu ani nechtělo.
Vyžívá se ve třech prvcích: v nesmírně pečlivém dobovém retrostylu, sociálním obrazu dělnického vzdoru a v rodinném melodramatu, kde soudržná láska vítězí nad studenými kamny a kručícími žaludky kašlajících dětí.
To je pro Russella Crowea v hlavní roli nefér úder přímo na solár: po příkladném Gladiátorovi musí vytrénovaný herec postávat v nuzné kuchyni, chlácholit drobotinu či poníženě prosit známé o pár dolarů. Jen v ringu se mu vrací fyzická i výrazová jistota, dokonce odstín humoru.
Fotogalerie |
Oddaně slzící Renée Zellwegerová už vůbec nemá co předvést, takže nejsilnějším hráčem na drobet zamřelém poli zůstává Paul Giamatti coby hrdinův manažer. Jeho srdečná postava smiřuje se zástupy figurek, které to vesměs myslí dobře, jen žijí v těžké době. A ta potřebuje hrdinu, který vyboxuje za ně za všechny – i za mrtvé druhy – novou naději, peníze i důstojnost.
Řemeslně se nedá Těžké váze nic vytknout, i zápasy jsou zručně natočené, jen nedokáže vzrušit, natož překvapit. Patří k filmům, jež si dovede i člověk bez fantazie představit předem tak přesně, až při premiéře propadne pocitu, že film vidí potřetí.
