Střet západního šéfa s postsovětskými zvyklostmi nejlépe doloží jedna groteskní lapálie. Závodní otužilecký klub žádá k Vánocům frézu na sníh. Ředitel jednu objeví a přikáže, aby ji do klubu převezli. Po čase si otužilci stěžují, že nic nedostali. Načež se ukáže, že dárek poslali zpět, protože fréza byla čtyři roky stará a oni chtěli novou.
Fotogalerie |
Dokument Petra Horkého Švéd v žigulíku je nepodjatě věcný. Někdejší výkladní skříň sovětské éry, automobilka v Toljatti, krachuje.
Pomoci má švédský krizový manažer Bo Andersson, jenž už spasil spoustu takových podniků. Má plán, ambice, sebedůvěru – a český tým včetně přítelkyně, která na vztah profesně doplatí.
Muž se drží déle, i když zažívá „už sedmadvacátý problém s blatníky“ a „výmluvy, pořád výmluvy“. Ovšem lidi kráčející do práce mezi toulavými psy logicky dychtí po starých časech, z nichž zbyly jen vojenské přehlídky.
Švéd v žigulíkuČesko, 2017, 64 min Režie: Petr Horký Scénář: Petr Horký Kamera: Milan Bureš Hodnocení: 65 % |
„Sami nebudou vyvíjet aktivitu,“ zazní při typickém výjevu: jeden cosi natírá, tři přihlížejí. A stávka proti propouštění se drží protichůdných hesel Zestátnění a Modernizace.
„Dělal jsem v osmnácti ruských městech, ale tohle jsem neviděl,“ balí kufry poražený šéf. Po sobě nechává úspěšný vůz Lada Vesta, nové toalety a zkušenost, že „Rusové chtějí revoluci, ale ne změnu“.
Zajímavé hodince chybí jen epilog a důvod, proč televizní útvar zkouší i kina.
