Naše babičky by o hrdince rozšafně prohlásily, že ji pálí dobré bydlo. Paní dokonalá a spravedlivá je vdaná za lékaře, s nímž v idylickém domě u jezera čte dcerkám na dobrou noc Alenku v říši divů. Coby úspěšná právnička pečuje o znásilněné či týrané děti, tudíž i prázdninovou návštěvu mužova syna z prvního manželství, problémového výrostka na prahu dospělosti, zprvu chápe jako terapeutický úkol. Jenže jejich sbližování přeroste v intimní vztah hrozící prozrazením.
Herečka, která má za výkon v Komuně cenu Stříbrný medvěd z Berlinale, je skutečnou královnou příběhu. Spíš zajímavá než prvoplánově krásná, pěstěná civilizovaná dáma propadne náruživosti. Začne zkoumat vlastní postavu před zrcadlem, předvádí se v plavkách, žárlí na hochovu známost, nevtíravým sváděním rozloží přátelský okamžik, kdy jí chlapec vytváří tetování.
Mimochodem také mladíkova přitažlivost tkví více ve výrazu dojemného delikventa než ve vzhledu, nicméně iniciativy se chápe žena – a činí tak se vší pošetilostí příslovečného posledního zvonění, posledního léta, poslední šance před blížícím se stářím, kdy už nebude žádoucí.
Ovšem dělá to rovněž zcela bez zábran, alespoň pode diktátu režisérky May el-Toukhy, která s Maren Louise Käehneovou psala i scénář. Studie nevěry se dočasně – a zbytečně – změní v příručku názorného sexu na hraně pornografie. Nicméně Srdcová královna tak pouze znovu klame tělem: svou hlavní sílu totiž rozpoutá až v poslední třetině, kdy žena v obavě před odhalením takříkajíc zařadí zpátečku, zhrzený mladík začne o to zjevněji provokovat a celá rodinná selanka se najednou octne na pokraji zkázy.
Srdcová královnaDánsko / Švédsko, 2019, 127 min Režie: May el-Toukhy Scénář: May el-Toukhy, Maren Louise Käehne Hrají: Trine Dyrholm, Magnus Krepper, Gustav Lindh, Frederikke Dahl Hansen, Diêm Camille Gbogou, Mads Wille, Preben Kristensen, Peter Khouri, Ella Solgaard, Mathias Rahbæk, Marie Dalsgaard, Elias Budde Christensen Kinobox: 71 % IMDb: 7.1 |
Nejistotu skrývanou pod všední chod domácnosti předvádí Dyrholmová přesně, její vrcholný okamžik však nastane v hodině pravdy, kdy za svůj bojový styl přijme písničkový slogan „psi se brání útokem“. Z usměvavé krutosti silného finále se až útroby obracejí, k tomu ještě dokáže herečka takřka před očima zestárnout.
Snímek, který z ospalé banality přeroste v drama na ostří nože, se paradoxně nemusí líbit ženám. Ukazuje totiž tvrdě, ba nelítostně, jaké umíme být herečky, světice, manipulátorky a bestie, pokud jsme třebas i vlastní vinou zahnány do kouta. Už proto je distribuční upozornění „nevhodný pro mládež do 15 let“ zcela namístě.
