V pětatřiceti letech dohnal režisér Filip Renč svým písničkovým retrofilmem Rebelové ztracený čas. Debutem Requiem pro panenku zazářil jako kometa, následující Válka barev mu vynesla rozpaky, na třetí film čekal sedm let - ale vyplatilo se.
Rebelové uchvacují, aniž hrají na efekt, působí celistvě, ačkoli spojují civilní příběh s pohádkou muzikálu; a třebaže se snad žádnému současnému filmu nepodobají, je to film hlavně pro diváky. Mnohý asi přistihne sousedy v hledišti i sám sebe při vytrvalém, nekontrolovaně přihlouplém úsměvu blaženosti, jímž se nakažlivá nálada šíří jako epidemie.
RebelovéČesko, 2001, 110 minut Režie Filip Renč Kamera Martin Šec Hudba Jan Kalousek Hrají Jan Révai, Lubo Kostelný, Jaromír Nosek, Zuzana Norisová, Anna Veselá, Alžběta Stanková, Martin Kubačák Hodnocení: 75 % |
A nejen kvůli dobovým hitům, které člověka nutí, aby si je zabroukal. Sotva se totiž přehoupne prvá, herecky ještě drhnoucí scéna do stylizace pod titulky a zpět do reálu, podívaná začne báječně „odsejpat“. Střih, kostýmy, dekorace se v obou světech, skutečném a muzikálovém, prolínají plynule a samozřejmě, nemluvě o nápadech choreografie. O Renčově způsobilosti točit výtečné klipy nebylo sporu, více překvapil citem pro jejich retrostyl, který přitom neopisuje, nýbrž znovu invenčně staví.
A nejvíc zaskočil tím, jak lehce zachází se samotným příběhem, bez písní. Úvod Rebelů je výbornou evokací léta včetně zahradní hospody, jíž velí Tomáš Hanák, výtečný v roli otce jedné z maturantek. Tři směšní rádobyfrajeři na motorkách mají u trojice spolužaček sotva šanci, když se na scéně objeví přitažlivější „desperáti“, vojenští zběhové na cestě do Ameriky, symbolizované vlakem a písní San Francisko. Ale k téhle osudové křižovatce je ještě daleko: zatím vojáci šprtají angličtinu z učebnic plných odborářů a dívky snící o ztrátě panenství si na plovárně utahují z ruštiny.
Co by jinde vyhlíželo banálně - třeba bosý tanec v dešti -, v téhle nadsázce sedí jak ulité. Jen písnička s botami z děje trochu vypadává, zato maturitní Oliver Twist se hodí a pár varhanních tónů ze Stínu katedrál zaútočí nečekanou silou.
Takových okamžiků má Renč v záloze víc: drezína vjíždějící do tunelu „vlétne“ do dětského vesmíru s raketami a hvězdičkami způsobem, jenž zvedá ze židlí. A milostné setkání ústřední dvojice v čekárně nádraží, kde svítící sloup s jízdními řády představuje oltář chrámu, to je výsostná filmařina.
Lyriku v Rebelech provází humor jak generační, tak ten, jejž umožňuje muzikálová hra. Hlavně však se tu v umírněných mezích drží vážné politikum: vojáci štvaní policií vysvětlí pouze krátce dívkám, co provedli: „Nic. Jen jsme se blbě narodili.“
A právě díky tomu, že netlačil na pilu dějin, může pak film rozehrát okamžik zmaru s prvním tankem v ranní mlze. Ještě to párkrát zaskřípe - rozhlasové zprávy o okupaci už na diváky musí působit obehraně a postava faráře (František Němec) se nevyhne jisté šarži -, ale situačně výmluvný konec sezony se staženými slunečníky, chaosem v ulicích městečka a s kolonou aut mířících k hranici přenesou publikum nepozorovaně snad až k slzám. Sliboval-li Renč tentokrát výhradně zábavu, dokázal víc.
Příběh o velké lásce, které dějiny nebyly nakloněnyRebelové jsou příběhem o velké lásce, které dějiny nebyly právě příznivě nakloněny. Začíná v prostředí typickém pro 60. léta, a to na takzvaných čajích. Kapela vyhrává největší hity oněch let a sedí zde i hlavní hrdinka příběhu - osmnáctiletá Tereza, která tuto prehistorii diskoték navštívila se svými spolužačkami Bugynou a Julčou. Důvod jejich přítomnosti zcela odpovídá jejich věku - každá z děvčat by konečně ráda našla toho pravého.  Základem filmu je příběh lásky středoškolačky Terezy a vojenského zběha Šimona. Tihle dva spolu prožijí své první a zároveň i poslední léto. Osudným se jim stalo, že se setkali právě v roce 1968. Vztah dvou mladých lidí tu znovu převálcují dějiny... Na scénáři režisér spolupracoval, stejně jako v případě svého Requiem pro panenku a Války barev, se Zdeňkem Zelenkou. Text vznikl už před pěti lety a během marné snahy o realizaci prý dozrál. Nostalgicky laděná je i hudební stránka. Zazní jedenáct hitů té doby typu Stín katedrál, Pátá, Náhrobní kámen, Hvězda na vrbě, Oliver Twist a Mně se líbí Bob, ať už v originále, či v interpretaci herců. Na obsazení hlavní šestice protagonistů byla uspořádána řada konkurzů, všichni vybraní stojí před kamerou poprvé. Mezi herci se objeví například hrdinka z Pomády Zuzana Norisová nebo Jan Révai, který vystupuje v Johance z Arku. Ze známých jmen pak František Němec, Bronislav Poloczek či Tomáš Hanák. Kuriozitou bude vystoupení Jiřiny Bohdalové, která se, z přátelství a za pouhou 1 korunu, mihne v drobné roli členky maturitní komise. Autorem spojovací hudby bude rocker Jan Kalousek. „Rebelové nebudou napodobeninou filmů ze 60. let, parafrází některého z českých muzikálů, ani filmem politickým. Nicméně politickým událostem jsme se nevyhli, neboť zásadním způsobem ovlivní osudy hlavních hrdinů. 21. srpen ukončil onu bezstarostnou jízdu šedesátých let a symbolicky zakončuje i příběh Rebelů,“ popisují film jeho autoři. „Písničkový retrofilm je českým luhům bližší, než úplně jinak pojatý muzikálový projekt. Je to příběh o první lásce z konce 60. let, do níž zasáhne doba,“ vysvětlil Renč v létě novinářům, když charakterizoval svůj snímek. O náklady ve výši 22 miliónů se podělila společnost S Pro Alfa Film s Českou televizí a firmou S Pro Alfa CZ. Letos pětatřicetiletý Renč má za sebou řadu televizních reklam a videoklipů včetně kontroverzních Láska je láska s Lucií Bílou a Medvídek se skupinou Lucie. Loni natočil hranou televizní rekonstrukci událostí v listopadu 1989. (brt) |
