Z pohádky Dvanáct měsíčků

Z pohádky Dvanáct měsíčků | foto: Česká televize

RECENZE: Páni kluci vrátili vánoční pohádky v televizi dospělým

  • 0
Ani jednou budliky, ani jednou brekeke. Nové pohádky televizních Vánoc se konečně vzdaly čertů, vodníků a šišlání.

Kdo měl nejvíc diváků

Dvanáct měsíčků
- 2,4 milionu

Šťastný smolař
- 2 miliony

Pelíšky
- 1,6 milionu

Anděl Páně
- 1,4 milionu

Tři oříšky pro Popelku
- 1,3 milionu

Byl jednou jeden král
- 1,2 milionu

Jak vytrhnout velrybě stoličku
- 1, 1 milionu

Ulice
- 1 milion

Na samotě u lesa
- 990 tisíc

Nesmrtelná Jiřina
- 943 tisíc

Narodili se v 70. letech, což značí, že sadu svátečních premiér České televize letos točili příslušníci generace, která z někdejších studiových bludiček křepčících mezi papírovými břízami dostává osypky. A mírný posun byl znát.

Zaprvé, všechny tři pohádky Dvanáct měsíčků, O pokladech a Šťastný smolař dopadly filmařsky lépe než jindy. Zadruhé, více než v říši nadpřirozena se všechny zhlédly v nádechu retra a la Páni kluci, v okouzlení dávnými hračkami a mašinkami. Zatřetí, všechny se alespoň pokusily vnést do dětské disciplíny štipec dospělejšího humoru. To je dobrá zpráva. Ta horší se tradičně týká scénářů.

Dvanáct měsíčků, jimž připadl Štědrý večer, ladilo starosvětskou notu pod sněhem a hvězdami; navenek malebný příběh v režii Karla Janáka mohl nést podtitul Vesničko má skanzenová. Jenže do klasické zápletky přidal bohatého navrátilce z Ameriky, trojici nesplnitelných úkolů pro vdavekchtivé i ty koně, kteří se na bílé pláni od dob Tří oříšků tak pěkně vyjímají. Dále útěk před ženichem i štvanici na něj, vězení v komoře i hysterickou macechu ječící: "Ty falešnice". Prostě Popelka křížená s Mrazíkem; doslova včetně přehnaných karikatur, kdy macecha svou hýčkanou vlastní dceru krášlí nebo s ní ve finále sklízí ostudu.

Dvanáct měsíčků

55 %

ČR, 90 min.

režie Karel Janák

hrají Marie Majkusová, Roman Vojtek, Veronika Žilková, Ota Jirák, Radoslav Brzobohatý

Kinobox: 62 %

IMDb: 5.7

Odvozená historka navíc těkala v jazyce z archaického k výrazům "jo takhle? - to je úžasný"; Maruška působila jako chovanka kláštera a měsíčkové přetahující se o králíka asi za léta vysedávání u ohně lehce zdětinštěli.