RECENZE: Piargy, hříšná ves, v níž co chvíli muž povalí ženu do sena

Podle novely Františka Švantnera natočil makedonský rodák Ivo Trajkov černobílé baladické drama Piargy, které na domovském Slovensku startovalo již v září a do českých kin vstupuje s prvními novoročními premiérami.

Fotogalerie4

Judit Bárdos na plakátu filmu Piargy | foto: CinemArt

Předloha si všímala zejména viny a trestu, scénář Jany Skořepové podle tvůrců posílil roli ženského údělu a režisér zase využil vlastní dávnou zkušenost s fanatismem venkovského prostředí.

V koprodukci s Českem tak vznikl dobový příběh, v němž se na pozadí „nového Slovenska“ vroubeného židovskými pogromy líčí hříšný milostný trojúhelník uvnitř jedné rodiny, završený zkázou celé vsi na způsob biblických měst Sodomy a Gomory.

Bezuzdné veselí masopustní noci, kdy má ústřední postava v podání Judit Bárdosové porodit dítě zplozené manželovým otcem, zasype podhorskou osadu smrtící lavina. Jediná přeživší svědkyně, zprvu kamarádka, poté zhrzená sokyně hrdinky, pak během své zpovědi – církev vůbec hraje ve snímku podstatnou roli – vypráví zpětně sled osudových událostí.

Z města na rodný statek se vrací syn nejbohatšího sedláka, jehož hraje Daniel Fischer. Líbí se oběma kamarádkám, místo vypravěčky si však vybere nezávislou prostořekou krásku, typově slovenskou sestru Divé Báry, jíž se přisuzuje posedlost ďáblem, a to prostředky hraničícími s hororovou mystikou.

Zprvu to vypadá na obvyklý folklor písní a tanců, národopisný obrázek dobových stereotypů, podle nichž patří k neměnné tradici, že muži po návratu z hospody svou ženu buď zbijí, nebo znásilní, případně obojí – pokud se zmoženi pálenkou vůbec k něčemu zmátoří. Jak stylizací, tak sdělením se Piargy silně podobají jinému slovenskému snímku roku 2022, rovněž mystikou opředené výpovědi o hrubosti a omezenosti venkova Světlonoc.

Navíc se nastavuje čekání na okamžik, kdy se novomanželka sexuálním nájezdům svého tchána neubrání. Pravda je, že jeho představitel Attila Mokoš má živočišnou jiskru chlapské síly, jakou jeho syn postrádá, tudíž lze přijmout tezi, že právě vášeň zralosti probudí ve snaše dosud nepoznanou rozkoš. Nicméně nejpůsobivější, přestože nejtišší postavu zosobňuje Lucia Klein Svoboda coby tchyně, hořce vědoucí, trpící a bezmocná.

Piargy

60 %

Režie Ivo Trajkov, hrají Judit Bárdosová, Attila Mokoš, Daniel Fischer

Streamovací služby: Netflix (CZ titulky)

Kinobox: 66 %

Napjaté předivo vztahů má nejvyšší účinnost ve střídmé mlčenlivosti vesměs dobrých herců, naopak ji oslabují podpůrné postupy, třeba přepjatě dramatická hudba, kdykoli se kamera přiblíží k neřestnému chlévu, o ďábelských znameních nemluvě. Účelově působí též struktura zpětného vyprávění, podřízená pointě v podobě trikově efektní katastrofy.

Přesto si divák na konci řemeslně zvládnutého filmu Piargy klade otázku, proč se slovenská kinematografie najednou tak vzhlíží v historkách o zotročených ženách, co chvíli povalených do sena některým z neurvalých pánů tvorstva v zablácených holínkách.