RECENZE: Devadesátky, jak je viděl vězeň Ruska, nyní ukrajinský voják

Oč je Gorbačov lepší než Brežněv, probírají muži u vodky, než je pošlou do Afghánistánu a syn pak do divokých 90. let vkročí už v tričku se Sylvesterem Stallonem. Tak vidí rodnou Ukrajinu režisér Oleh Sencov ve filmu Nosoroh.

Hrdina filmu Nosoroh | foto: Pilot Film

Nosoroh jde do kin v rámci Febiofestu, kde čestnou cenu Kristián převezme za Sencova ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Sám tvůrce opět přijet nemůže.

„Teď je ze mne obyčejný voják,“ pozdraví diváky na dálku režisér, jenž jako odpůrce okupace Krymu strávil pět roků v ruském vězení, odkud vyšel až před třemi lety díky výměně vězňů iniciované prezidentem Zelenským. A nyní bojuje za svou vlast znovu; se samopalem.

Jeho Nosoroh se však politikou nezabývá, zosobňuje ukrajinskou obdobu tuzemských Devadesátek, čili jak stejné časy zažíval titulní hrdina hospodských rvaček, jenž se z poskoka místního gangu vypracoval až v šéfa dobové mafie.

Svým způsobem se Nosoroh podobá i Kmotrovi, ve věcné krutosti násilí ani v požitkářství pánů podsvětí si s ním nezadá, jen rodinná vřelost po italsku tu chybí.

Zato z příběhu o vzestupu, pádu a vykoupení vystupuje barvitě přelomová éra, kdy se na tržištích objevily vysněné americké džíny či moderní televizory, ovšem s návodem pouze v japonštině, na zdi z plakátu shlížel Bruce Lee a na místní diskotéce předváděly dívky odvážné módní výstřelky.

Haleká tu sice jiný pop a jezdí jiné typy aut než u nás, ale jinak Nosoroh výstižně, v trefné zkratce a bez nadbytečných slov mapuje ranou svobodu celého postsovětského východu Evropy včetně zrodu organizovaného zločinu a typických ranařů, kteří vycítí svou šanci.

Titulní postava se od nich liší pouze tím, že postupně nachází sebereflexi, a jak ve finále přizná, nemůže ani zpytovat vlastní svědomí, protože už dávno žádné nemá.

Občas do vyprávění pronikne hořký sarkasmus, třeba když krvavé metody Nosorohova týmu podkresluje píseň oslavující přátelství, jindy se obraz vyžívá v životním stylu rychlých zbohatlíků od opulentní svatby po orgie v sauně.

Nosoroh

60 %

Scénář a režie Oleh Sencov, hrají Serhij Filimonov, Oleksandr Rudynskyj, Oleg Skripka, Georgij Povolockij

Kinobox: 67 %

IMDb: 6.6

K vychutnávání moci samozřejmě patří milenky, pitky, odrovnávání konkurenčních gangů a pocit nezranitelnosti, i když se smyčka pomalu stahuje. Ostatně chapadla korupce sahají z Nosorohova rodného jihu až do Kyjeva, a jak tu zazní, „ti, co ještě nedávno upalovali lidi, jsou dneska v politice, a naše kšefty převzali policajti“.

To je však častý motiv gangsterek, podobně jako fakt, že divák nemá komu držet palce ani o koho se strachovat a že model světa plný zabijáků v černých kožených bundách poněkud unavuje. Finální pokání pak už hraničí s kázáním.

Ale pořád je tu Ukrajina, jejíž scenérie si publikum podvědomě konfrontuje s aktuálními válečnými záběry, a lidé s ní spjatí. Když se po útěku do Německa vrací Nosoroh domů, na svůj povzdech „Za hranicemi nás nikdo nepotřebuje“ se dočká odpovědi: „A tady ano?“