Markéta Hrubešová ve filmu Nepolepšitelný | foto: © Rostislav Šimek (Česká televize)

RECENZE: Nepolepšitelný vystihl rok 1969. Za pár vteřin a beze slov

  • 9
Příjemná, natož konejšivá podívaná to tedy nebyla, ale síla se jí upřít nemůže. Televizní film Nepolepšitelný přinesl nevšední příběh, jehož původní verzi psal Václav Holanec a režijní schopnost spoluautora scénáře Jiřího Svobody postihla náladu i prostředí v pár vteřinách beze slov.

Stačil sled všedních situací a srpen 1969 se pocitově vrátil: doba bezmoci a rezignace, kdy nic nefunguje, všechno se rozpadá a obnovený strach startuje další vlnu sebeuzavírání lidí do malých osobních živůtků. Navíc na přesném půdorysu maloměsta, kde každý každého léta zná, ale teď si vymezují vztahy vzájemné (ne)důvěry znovu, za změněné politické situace.

Osudem stíhaný lékař

Mezi nimi proplouvá výtečný Jaromír Hanzlík coby lékař, který setrvává v pobaveném, lehce provokativním trpném vzdoru, jako by už neměl co ztratit – křeslo primáře mu vzali a naznačují mu, že má poslední šanci emigrovat za svou britskou exmanželkou.

Nepolepšitelný

Česko, 2009, 88 minut Režie Jiří Svoboda Hrají Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko
Hodnocení­: 70%

Jenom hrstce lidí ještě leží jeho osud na srdci; patří k nim policista ve skvěle uměřeném podání Igora Bareše a sestřička alias herecky vyzrálá Markéta Hrubešová.

Ale pak do lékařovy prázdnoty vejde mladičká pacientka a donutí ho jednat – sice s unáhleností mírně přehnanou, neboť důsledků si musí být vědom, ale Hanzlík uhraje i tohle bruslení na tenkém ledě autorské vůle. Zvláště když mu pomáhají opravdu kruté výjevy s dítětem na psychiatrii.

Příběhu prospívají také prvky detektivky, ač od počátku divák tuší, co se hrdince stalo, i postupná výměna rolí, kdy se dívka začne strachovat o svého zachránce, a zejména výstižná scéna v zapadlém hotýlku, kde se školačka mění v žárlivou Lolitku.

Fotogalerie

Byť je zřejmé, že z ostře rozehrané partie se šťastně uniknout nedá a že lékařovo účtování s blízkými má předzvěst závěti, vypjatá scéna s ruskými samopaly přesto osudově zaskočí.

Ne že by Nepolepšitelný neměl sám co vylepšovat: zbytečně doslovné vysvětlivky s lékařovým odznakem RAF, věčná klišé černých ptáků za oknem nebo přelyrizovaný výlet. Ale přesto patří k vzácným pořadům, které vylepšují pověst ČT.