Přišli o syna, ale za žádnou cenu nechtějí ztratit i vnuka. Když se ovdovělá snacha odstěhuje i se synkem za novým partnerem, z něhož se vyklube násilník, dědeček s babičkou čili Costner coby šerif na penzi a Lane jako jeho žena se vydají na dlouhou pouť, aby si hošíka odvezli. Jenže narazí na odpor podivné domácnosti, jíž vévodí vskutku démonická Lesley Manville.
V knižní předloze, již napsal Larry Watson, se děj odehrává v roce 1951 a prarodiče putují ze Severní Dakoty do Montany. Ve filmové verzi se píše rok 1963 a dvojice cestuje opačným směrem, ze svého bydliště v Montaně do vnukova nového domova v Severní Dakotě.
Nicméně nálada rodinného dramatu z americké prérie zůstává a jakkoli může zprvu působit melancholicky až starosvětsky, napětí tu houstne včetně dvou kol krvavého finále.
Režisér Thomas Bezucha vede vyprávění zprvu věcně a bez oklik: ranč, kde se vše točí kolem miminka, tragický pád syna z koně, druhá svatba snachy, jejíž nyní tříletý capart brzy schytá od otčíma první ránu, náhlý odjezd mladých neznámo kam a nejpřitažlivější babička široko daleko už balí na záchrannou výpravu koláč, hračky a pistoli.
Hraje se tak trochu detektivka, kdy při pátrání po vnukově nynější rodině tandem dostává varovné náznaky „oni si vás najdou sami“, ale také typicky americká road movie, v níž pustá krajina napomáhá proměně melodramatu v thriller, třebaže postavu mladého indiánského samotáře s tklivým osudem zapojuje do děje poněkud uměle.
Ovšem jakmile se na scénu dostane prapodivné příbuzenstvo, které se vnuka hrdinů nehodlá vzdát, bouřkové mraky se hrozivě zvětšují; co člen domácnosti, to odpudivý typ a velitelská matka klanu budí úžas, respekt, strach i odpor zároveň. Stačí její němý souboj s babičkou o hošíkovo objetí, aby měl divák pocit, že by měl někdo rychle volat přinejmenším sociálku.
Jenže tak prozaicky se ve snímku Nechte ho jít nepostupuje; ještě svůj part musí odehrát jak poněkud matná snacha s nezáviděníhodnou volbou mezi dvěma tchyněmi, tak Costnerův zdvořile odměřený chlapík, jenž si dlouho drží sebekontrolu, než to dle očekávání rozbalí.
Přesněji řečeno nad očekávání, neboť boj o chlapce sahá od sekerky přes pušku až k benzinu; zahrne hodně zvrácenosti, ale také citového rozdírání a zbytečných odboček do minulosti harmonického páru.
Při vší úctě ke Costnerovi, v podstatě se stává pěšákem v ženské válce obou silných zralých hereček, dvou variant Lady Macbeth z dob Divokého západu. Zasazení příběhu do 60. let totiž značně pokulhává, v pistolnickém bezčasí jako by neexistovala žádná policie, žádné úřady, soudy ani zákony, pouze beztrestná soukromá vendeta v zapadlém kraji divokých lidí i koní.
Což snímku Nechte ho jít ubírá na věrohodnosti, i když je třeba přiznat, že působivost násilných obrazů podprahově účinkuje ještě dlouho po závěrečných titulcích. Koneckonců jako vždy, kdy jde o bezbranné dítě.
