Režisérův dvorní herec Toni Servillo, odměněný za svůj výkon cenou festivalu v Benátkách, představuje stárnoucího prezidenta, jehož volební období brzy skončí.
Dostal přezdívku Železobeton, se ctí přestál šest vládních krizí, což mimochodem na Itálii zase není tolik, a než odejde do penze, měl by ještě podepsat či odmítnout tři dokumenty: zákon o eutanazii a dvě žádosti o milost.
Nebere si servítky, prezidenta s jeho úporným vyzvídáním o manželčině údajném milenci jadrně okřikuje: „Už mě ne..r!“ A jeho předepsaný dietní jídelníček jízlivě komentuje: „Taky by mohl umřít na podvýživu.“
