Režisér a scenárista Rian Johnson přišel s variací na téma cestování časem. Jeho hrdinou je looper čili smyčkař, jeden z nájemných zabijáků, jimž zločinecká mafie posílá oběti z budoucnosti.
Jenže šéfové stále častěji uplatňují i čistky "vnitropodnikové", načež se stane, že Joseph Gordon-Levitt má náhle na mušce sám sebe, jen o třicet let staršího a v podání Bruce Willise.
Buď dle příkazu zabije, nebo bude za trest zabit; dilema účinkuje o to zajímavěji, že předpokládaná třetí cesta, spojenectví obou "verzí" hlavní postavy proti hlavě gangu, mladšímu z mužů nevoní.
Právě scéna, kdy si ti dva poprvé tváří v tvář vymění názory a nadávky, patří k nejvýbušnějším, třebaže se v ní, na rozdíl od zbytku dosti hlučného filmu, nestřílí. Zamrzí jen, že se na zjevení Willise čeká půl hodiny, a stejně pak hraje druhé housle.
Oba mají rovnocennou úlohu štvanců na útěku, leč Gordon-Levitt dostane víc prostoru díky farmářské love story po boku Emily Bluntové, jejíž sladce zarytý filmový synek se v závěru postará o rozluštění stejně překvapivé jako protivné. Ctitelům čisté sci-fi může zajížďka přes zabijáckou romanci ke komiksové fantasy lehce zkazit chuť. Ani triky Looper zvlášť nehýří, ač létající motorka potěší.
Jeďte do Číny
Nicméně v součtu převažují stránky mírného nadprůměru. Body lze přičíst za věcný profesní ráz světa čističů s výrazy pokerových hráčů, za situace poskládané z útržků dějů, jak je zažilo tu starší, tu mladší "já", za úspornost slova – není čas ani důvod vést dlouhé řeči.
A za humor, vzácný, ale účinný. Na ukázku dobrá rada dodaná přímo z budoucnosti: "Kašlete na francouzštinu, jeďte do Číny."