RECENZE: Trvá to, než přijde sladkobolná Láska na druhý pohled

Francouzská romantická komedie Láska na druhý pohled, která vstupuje do májových kin, je přiměřeně sladkobolná i docela vkusná, ovšem filmařsky průměrná. Má totiž dvě zásadní vady.

Jednak v příběhu založeném na paralelních životech nepokrytě opisuje nejen od hitů jako Muž z Acapulka, Na Hromnice o den více či Věčný svit neposkvrněné mysli, jednak ke slíbené komedii má daleko.

Raphaël a Olivia, které hrají François Civil a Joséphine Japy, zosobňují typické předmaturitní vzplanutí plné ctižádostivých plánů. Dívka vítězí v klavírních soutěžích, mladík po vzoru Belmondova Muže z Acapulka píše akční sérii, v níž do rolí hlavních hrdinů projektuje sebe a svou lásku.

Průlet jejich desetiletým manželstvím se stihne během úvodních titulků, načež se ukáže, že ona se cítí osamělá, protože se osobních snů vzdala kvůli jeho kariéře, zatímco on se věnuje jen vlastní literární slávě. Padne tudíž povinná dialogová příšernost všech limonád: „Miluješ mě ještě? – Nevím.“

Následující ráno je všechno naopak: on se při plné paměti minulosti probudí do světa, v němž je bezvýznamným učitýlkem, kdežto ona koncertní hvězdou, která ho nikdy nepotkala. Musí si ji tedy získat znovu, přičemž poradce mu dělá někdejší kamarád a nynější kolega, jehož ztvárnil Benjamin Lavernhe.

Právě a pouze Lavernhe okysličuje příběh zábavnými etudami, herecky je viditelně silnější než Civil, kterému vedle čistě povrchní přitažlivosti bez osobního šarmu ubližuje skutečnost, že jeho hrdina spíše než po ztracené lásce prahne po svém předešlém sladkém životě.

A než se konečně zbaví vlastního sobectví, vyčerpá režisér veškeré banální pomůcky milostné lyriky, počínaje sblížením v mořských vlnách a konče společnou jízdou na kole s ikonickým gestem z Titaniku.

Nechybí ani střihová manýra smutku před očekávaným finále, ani klišé vzpomínek, které naštěstí díky hrdinčině profesi provází působivá hudba. Herečka Joséphine Japy pak sbírá body i svou neútočně oduševnělou krásou.

Nicméně na romanci Láska na druhý pohled spotřebuje příliš vysvětlivek včetně odkazu k Albertovi Einsteinovi a na komedii zase vykazuje málo odlehčujících prvků; výjimku představují scény od pingpongového stolu nebo motiv babičky postižené alzheimerem.

Láska na druhý pohled

55 %

Režie Hugo Gélin, hrají François Civil, Joséphine Japy, Benjamin Lavernhe

Kinobox: 66 %

IMDb: 6.9

Na příjemně konzumovatelné náladě se podepisují vláčné tempo, nadbytečná metráž i fakt, že melancholického stesku se z plátna line desetkrát více než humoru.

Pět procent dolů z hodnotící známky si nakonec režisér a spoluscenárista Hugo Gélin ubral hrdinovým „objevem“, v čem spočívá klíč k návratu. Protože přesně to mu napovídá marně snad každý divák takřka od začátku.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv