RECENZE: Že by Arab na české vsi napadl Roma? To snad aby radši hořelo

Klíčový problém jinak sympatické hořké komedie Kdyby radši hořelo, která právě míří do kin, stojí bohužel zcela mimo ni a jmenuje se čas.

Pokud by se na plátno dostala před loňským létem, byla by prvním tuzemským snímkem, který si utahuje z konspiračních teorií o tajně rozprašovaných chemických látkách, proti nimž prý zabírá výhradně ocet.

A kdyby domácí distribuci stihla ještě před svou letošní světovou premiérou na Berlinale, stala by se první domácí studií bizarní až absurdní paniky, jakou v uzavřené komunitě může rozpoutat strach z islámského terorismu.

Jenže potrhlé „octování“ se objevilo už před rokem v seriálu Co ste hasiči, jehož hrdiny navíc stejně jako ve filmu Kdyby radši hořelo představovala vesnická parta dobrovolných hasičů. Letos v únoru pak měla premiéru Mimořádná událost, v níž se rovněž rozvíjí motiv domnělé teroristické hrozby.

Kromě toho všechny tři spřízněné projekty – ale nejen je – spojuje žánr řekněme sousedských grotesek, které z půdorysu rázovitých vidláků v ospalých zapadákovech čerpají v lepším případě nenáročný humor, v horším rádoby satirický výsměch.

Nicméně přesto, že nikoli vlastní vinou ztratil statut průkopníka, má snímek Kdyby radši hořelo něco do sebe, zvláště jako celovečerní režijní i autorská prvotina, jíž vstupuje na scénu Adam Koloman Rybanský, respektive jeho spoluscenárista Lukáš Csicsely.

Vedle poněkud kostrbaté zápletky, která z autonehody na návsi při velikonoční veselici udělá předmět xenofobních dohadů o cizáckém atentátu vedoucích až ke zrodu místní domobrany, podává totiž jemně odstíněné, nenucené svědectví o věčné mužské touze po hrdinských skutcích, proti níž stojí prozaická až přezíravá věcnost žen.

A jestliže se konfrontace postojů obou pohlaví ke spikleneckému strašení přece jen zcela nevyhne stereotypům, pak zcela originálně působí zábavný i jímavý vztah dvou hlavních hrdinů v rovnocenném pojetí Miroslava Krobota a Michala Isteníka.

Krobotův zahořklý vdovec vidí v Isteníkově generačním následníkovi bezmála syna a v chaotické hysterii po nehodě příležitost, jak se znovu veřejně pochlapit, zatímco v Isteníkovi se oddaný respekt vůči mentorovi mísí s pochybnostmi o vlastním mužném statutu – vždyť se má stát zanedlouho otcem, ač neumí ani porazit strom.

Kdyby radši hořelo

65 %

Režie a spolupráce na scénáři Adam Koloman Rybanský, hrají Miroslav Krobot, Michal Isteník, Anna Polívková, Vladimír Škultéty, Albert Čuba

Kinobox: 60 %

IMDb: 6.5

Příběh „pěti velikonočních dnů a úterního vystřízlivění“ si občas vypomáhá zbytečně doslovnými znaky od Romů po Araby a jako detektivka luštící záhadu, kdo vlastně seděl za osudovým volantem, si také nemůže činit nárok na obzvláštní rafinovanost.

Na druhé straně však neklouže po povrchu líbivých hlášek, má cit pro náladu místní komunity i pochopení pro postavy vykolejené z obvyklého rytmu a nebojí se ani jisté očisty.

Každopádně se snímek Kdyby radši hořelo snaží z modelové historky dospět dál, až za hranici oddechové taškařice s omezenými pantáty, přestože Hoří, má panenko tu zůstává stále nepokořeným vzorem.