RECENZE: Druhý Kameňák aneb záhada smíchu

Zázračné zmrtvýchvstání kdysi uhrančivého vypravěče Zdeňka Trošky se znovu odkládá, Kameňák 2 je filmařsky stejně unavený jako ten předchozí.

Záběr z filmu Kameňák 2 | foto: Bonton Film

To však nestačí. Není už záhadou, proč se tak nadaný režisér spokojil s historkou spíchnutou z anekdot a natočenou spíše jako televizní sitcom pro rychlé použití. Minule si vyzkoušel, že to divákům stačí, dokonce se to líbí. Proč se tedy namáhat?

Kameňák 2

10 %

Komedie, 90 minut, ČR, 2004

Režie Zdeněk Troška, scénář Zdeněk Troška, Evžen Gogela, Marek Kališ, kamera David Ployhar

Hrají Václav Vydra, Jana Paulová, Helena Vondráčková, Martin Maxa, Helena Růžičková, Marek Vašut, Dana Morávková, Josef Laufer, Lubomír Lipský, Jan Skopeček

Kinobox: 28 %

IMDb: 2.7

O to větší záhadou zůstává, z čeho zde vzniká smích. Sledovat různorodé reakce diváků je napínavější, než se prokousávat řídkým příběhem o stařence, jež napojena „erektivním“ pramenem znásilňuje mladíky, což je vlastně celý obsah filmu.

Že by se jedni smáli šťavnatosti, za niž je druhým stydno? Nic proti ní, jenže v takových Prci, prci, prcičkách jsou sex i jazyk dráždivější, svižnější, vtipnější, provokativnější - tedy filmovější.

Na selhání manžela lze postavit jednu scénu, opakovat ji však v každé kapitole - v pondělí, úterý, ve středu, ve čtvrtek i v pátek - je postup televize, modernější film si to nedovolí. Víkendy v Kameňákově už příběh nesleduje, asi jsou ještě ospalejší než všednodenní „přepínání“ do školy, nemocnice, hospody, na policii či na psychiatrii - všude se publiku odsype další mechanický příděl anekdot z té které profese.

Bohužel Kameňák 2 nectí jejich styl: vtipy o britských lordech nebo ty židovské mají jiný řád, jenže k jejich klasickým noblesním pointám přidá film vždy ještě vlastní bodrý dovětek z jadrných hospod a domáckých chlévů lidové erotiky. Jedni se baví, druzí si za četné „kozy“ či „ptáky“ zmíněné ve filmu dělají čárky - brzy mají blok plný, a to jsou ty nejjemnější výrazy.

Kameňák

recenze dalších filmů

Kameňák (2003)
Kameňák uvádí do kin Zlatou mříž 10 %

Kameňák 3 (2005)
Jak to Kameňák natřel Bruselu 10 %

Kameňák 4 (2013)
Řachanda Kameňáku 4 aneb debil si talíř utírá o trenky, kurňa 10 %

Pro někoho se počet sprostých slov může rovnat počtu výbuchů smíchu, vstřícný brach se znovu pobaví i vtipem, který zná už ze školy, z vojny, z práce, z hospody, z někdejšího Dikobrazu a z nové televizní estrády. Avšak část publika Kameňáku 2 vyznává ještě rafinovanější humor. Na obzoru se zjeví mladík na mopedu - půl sálu čeká, půl se už směje. Stařík osloví ošetřovatelku „Mládenče“ - mladík jej zjevně lituje, dívka vedle se dusí smíchy s výkřikem „On myslí, že je to chlap!“.

Zvláštní svět. Když Marta Kubišová předvádí reklamní parodii svého dobročinného pořadu Chcete mě?, někoho zaplaví lítost, jak trudné je to živobytí v českém showbyznysu - a soused tleská. Je to pocta, nebo výsměch? Naopak málokdo se baví vážnou romancí Heleny Vondráčkové a Martina Maxy, ač vybízí k parodii. Helena Růžičková zvládla svou poslední roličku spolehlivě, ale v televizním balení jako by nevadila ta bezedná propast mezi skutečnou hereckou osobností a davem toporných výrostků, překlenutá jen vratkou lávkou příležitostných skoroherců. Špatný vypravěč zabije i dobrou anekdotu, tady hrozí skoro jatka.

Pravda, i zhýčkaný milovník mistrovské podívané, jemuž devadesátiminutové laškování Kameňáku připadá stokrát delší než tříhodinový Návrat krále, se párkrát usměje, ocení třeba novátorské rčení „Zahrnu vás eurem“. Ale baví se jindy než ctitelé závěrečného titulku, v němž to zaduní postaru hodně od podlahy.