Samozřejmě Bohemia se dá číst naprosto nezáludně jako smyšlený příběh ambiciózního umělce Ivana Šustila, kterému už nestačí panelákový byt a levné trofeje z domácích festivalů, takže se rozhodne prorazit v Hollywoodu. Pomoc mu nabídne britská producentka, ovšem do nadějí se začnou mísit pochyby.
Na druhé straně Svěrák pracuje s odkazy, které lze snadno rozšifrovat, třeba když líčí celosvětový hit s novozélandskými kulisami, člověk si za jeho fiktivní název lehce dosadí Pána prstenů. A podobně kniha svádí k hádání skutečných předobrazů postav i jejich charakterů včetně vypravěče s rysy nadsamce, který svůj sklon k nevěrám obhajuje potřebou zakrývat vnitřní nejistotu.
Popisné erotické pasáže nejsou rozhodně nejsilnější stránkou knihy, na druhé straně však kulturní rozdíly halené do chápavě blahosklonné zdvořilosti, na něž hrdina naráží mezi západní společenskou smetánkou a které v něm probouzejí smích i vztek, vystihuje Bohemia přesně.
Na venkovském sídle ve Skotsku, kde se děti odevzdávají hromadně chůvám, kouří se pokoutně na záchodě a lidé nepolíbení komunismem vedou salónní polemiky o jeho kladných stránkách, se otevírá kudla v kapse nejen hrdinovi, jenž balancuje mezi obchodní diplomacií a dotčenou národní hrdostí. Navíc tu roli hrají trefné trapasy z rodu „ztraceno v překladu“, protože jazykový mindrák Šustilovy ženy tápající v angličtině se náhle jeví jako jediná lidská přirozenost.
Ovšem i tady si ponechává Bohemia zajímavou možnost jiného výkladu, než je deziluze novodobého Švandy dudáka, jenž se znechucen falešným pozlátkem ciziny vrací ke kořenům - totiž jistého alibismu, který osobní neúspěch halí do morálního pohoršení nad cenou, již by musel za hollywoodskou slávu zaplatit.
BohemiaJan Svěrák |
Jako deníková road movie vystihuje kniha magii míst od skotských vodopádů k ostrůvku karibského ráje uprostřed chaosu po 11. září; naopak slabší jsou úvahové pasáže, ve kterých Ivan Šustil používá příliš mnoho řečnických otázek.
Autorův jazyk sice nemá bohatou hravost typickou pro jeho otce Zdeňka Svěráka, ale dialogy zase nezapřou chytrého filmového vypravěče. Tedy s jednou výjimkou: námět snímku, jímž má hrdina debutovat v anglické produkci, nevypadá zrovna jako projekt snů.
Ale dost možná i tady Jan Svěrák odkryl své osobní karty, jestliže si zasvěcený čtenář vybaví, které hollywoodské látky po svém oscarovém triumfu s Koljou postupně odmítl režírovat.
