RECENZE: V komedii Yes Man baví smutný Carrey líp

Po dlouhé době má Jim Carrey podobné komediální sólo jako ve filmech Maska, Lhář, lhář či Božský Bruce, jimž se ostatně Yes Man podobá i hybatelem děje: náhlou proměnou osobnosti.

Ale zatímco v nich zasahovala vyšší moc, aby hercův hrdina ztratil ostych, musel mluvit pravdu či konal zázraky, tentokrát stačí jedno shromáždění smrtelníků, kteří ho přesvědčí, aby za všech okolností na vše odpovídal výhradně „ano“ – pak prý začne žít naplno.

Od školení žvanírna

Yes Man

60 %

USA, 2008, 105 min.

režie: Peyton Reed

hrají: Jim Carrey, Sasha Alexanderová, Zooey Deschanelová

Kinobox: 74 %

IMDb: 6.8

Nekonečné možnosti hezkého, ale polovičatě využitého nápadu zužují hlavně povinné mantinely komedie s přídomkem romantická. Rek se řítí po dobrodružné cestě, leč zároveň musí stavět u každého patníku modelové romance s nápisy Seznámení, Sblížení, Láska, Zklamání, Rozchod a Nový pokus. Výsledný příběh neurazí, místy mile pobaví, nicméně dá se bez něj docela klidně žít.

Yes Man v sobě nese jeden zajímavý paradox: ač jde o komedii, Carrey v ní má nejsilnější chvíle do té doby, než se promění. Tedy dokud je posmutnělý, uzavřený a odmítavý, bez klaunských grimas a potrhlého optimismu.

Trochu připomene svou nenápadně podmanivou stylizaci ve Věčném svitu neposkvrněné mysli: přesně kreslí typ člověka, který před vším a všemi utíká, na nic nemá čas, ale za výmluvami tají nejistotu a osamělost. Jeho „ne“, „nemohu“, „nechci“ skvěle sedí k práci v bance, kde zamítá žádosti o úvěr.

Jenže po školení sekty „yesmanů“ řekne první „ano“ bezdomovci a už se veze na horské dráze. Hravý sestřih běžných situací, z nichž udělá vstřícné „ano“ bojovou hru, nezastře, že se daly najít bizarnější příklady. Navíc coby veselý společník a nespoutaný milovník výstředností už Carrey nepřekvapuje, v té stylizaci ho známe léta. A když nepředvádí bláznivé kousky či nezpívá – výtečně!, nastává utahaná žvanírna.

Z filmu Yes Man

Humor si pomáhá sexem s náruživou stařenkou či pubertálním šéfem, jenž pořádá večírky ctitelů Harryho Pottera; zábavnější je však „avantgardní“ kapela hrdinovy lásky.

Bohužel s jeho novým přístupem k života, jímž se řítí coby chodící reklama na energetický nápoj, se vůkol vyrojí spousta nechutně činorodých lidí, kteří pro samé zájmy snad neumějí ani lenošit. Banka zažije sociální pohádku a nechybí ani hrdinovo zmoudření.

Zimní televizní čas Yes Man prohřeje, ale na plátně vyhlíží jako jednohubka s kabanosem na milionářském rautu. Je to prostě komedie díky Carryemu slušná, leč bezzubá a neškodným způsobem nanicovatá.