RECENZE Opravdová kuráž: Coenovský western může vynést Oscara. Náctileté pistolnici

Když natočí nový film bratři Coenovi, každý pravověrný fanoušek "bizáru" zbystří: jejich tvorba je totiž bezednou studnicí hlášek a kuriozit. Opravdová kuráž, jíž osobité duo učarovalo oscarové akademii, se však této charakteristice vymyká. Vlastně jde o jeden z nejnormálnějších coenovských titulů vůbec.

Popsat film, jehož autory jsou Ethan a Joel Coenovi, je vždycky trochu oříšek. V podstatě totiž není moc co popisovat. Odjakživa spoléhají na divákovu schopnost imaginace a vůli vidět, takže co se jedněm může jevit jako vzrušující podívaná, druhé k uzoufání nudí.

Western, nebo antiwestern?

Opravdová kuráž

80 %

USA, 110 min.

režie Ethan Coen, Joel Coen,

hrají Jeff Bridges, Matt Damon, Hailee Steinfeldová, Josh Brolin

Když začaly na Opravdovou kuráž vycházet první recenze, ohradili se režiséři proti častému tvrzení, že 1) natočili western, 2) natočili remake. Následně se tábor fanoušků rozdělil na ty, kdo jejich antiwesternovou teorii přijali, a na ty, pro něž je Kuráž jasnou coenovskou odpovědí na western z roku 1969 a basta.

Upřímně – je úplně jedno, kdo má pravdu. "Čistý" žánr Coenovi nenatočili nikdy, v každém jejich filmu by se našel zcizovací prvek. Očekávat v jejich variaci na westerny vyfešákovaného kovboje by bylo stejně scestné, jako hledat Ramba v romantické komedii.

Fascinaci Divokým západem však tvůrčí duo popřít nemůže. Široké celky, rozlehlé planiny, zvířený prach, stetsony, kolty a život podle hesla oko za oko – žádnému z uvedených westernových archetypů se Opravdová kuráž nevyhýbá. Jen s nimi pracuje výrazně jinak, než je zvykem. Kontrastně, provokativně, poťouchle... coenovsky, chcete-li.

Šerif s dobrým trávením

Základní příběh Opravdové kuráže včetně autentických dialogů autoři převzali z románu Charlese Portise z roku 1968. Zavádí nás do Texasu konce 19. století, tedy do doby, kdy se ještě zločinci popravovali přímo na náměstí a kde všechny problémy a spory řešil šerif s hvězdou na hrudi.

Jedním ze strážců pořádku je i šerif jménem Rooster Cogburne (Jeff Bridges), chlápek s pověstí ochlasty a podivína, co nejdřív střílí a teprve pak myslí. V očích teenagerky Mattie, která ho osloví s tím, že shání muže s "opravdovou kuráží", je Cogburne dokonalou volbou: potřebuje totiž někoho, kdo bez mrknutí oka ztrestá vraha jejího otce. Jednooký šerif nejdřív tenhle drzý copatý "zjev" odmítá brát vážně, ale když pochopí, že houževnatou Mattie jen tak nesetřese, vydá se s ní do divočiny po stopách vraha.

Až potud nic mimořádného, ostatně téměř totožný děj měl i zmíněný klasický film s oscarovým Johnem Waynem. Zatímco však ve Wayneově podání byl Cogburne zosobněním majestátu, Bridgesův maršál je spíše ležérní Big Lebowski (po dvaceti letech soustavného pití). Pokud zrovna neleží a nespí (což je málokdy), povídá si se svou kamarádkou placaticí a zbytek světa je mu putna. Když jede na koni, neustále padá, popřípadě na něj vůbec nevyleze; i pytel brambor ve sklepě je proti němu dynamický objekt.

Ostatně už první setkání s Mattie leccos naznačuje o charakteru téhle postavičky: "Obsazeno. A bude ještě dlouho," zahaleká zpoza dveří dřevěné kadibudky a tím pro něj veškerá komunikace s návštěvou končí. K tomu si připočtěte, že ustavičně smrdí, krká, chrchlá, nadává a nesrozumitelně huhlá, a na srovnání s waynovskými postavami už si ani nevzpomenete.

O něco blíž k tradiční představě o westernových postavách má druhý muž, jenž se na "koljovskou" dvojku přilepí pod záminkou společného zájmu. Ranger LaBoeuf (Matt Damon) totiž stejně jako Mattie stíhá zloducha Toma Cheyneho (Josh Brolin). Vedle vyžilého, zanedbaného, cynického a nepříliš mluvného šerifa působí vyštafírovaný komunikativní LaBoeuf v uniformě jako posel z nebes.

Není proto divu, že pro něj naše mladá dáma okamžitě získá slabost a vůbec by jí nevadilo, kdyby se Cogburn sbalil a šel. Efekt dvou kohoutů na smetišti ovšem udělá své, takže když oba pánové odhalí své největší slabosti, je svatozář texaského rangera ta tam.

Kuráž patří ženě

Nejvýrazněji jde proti pravidlům westernového žánru postava čtrnáctileté Mattie. Zatímco za normálních okolností hrají děti totožného věku maximálně roztomilý komparz v pozadí, Mattie je v tomto filmu nejen vypravěčkou, ale i hybatelkou děje a hlavní hrdinkou. Tam, kde by jejím vrstevníkům zděšené maminky zakrývaly oči, Mattie nepohne brvou. To, na co se jejím protřelým průvodcům nedostává odvahy či síly, zvládne ona se samozřejmostí Lary Croft.

Předčasně dospělá a životem obroušená dívka sice nosí copánky, ale nikoli proto, aby byla roztomilá: spletené vlasy jsou zkrátka v divočině nejpraktičtější (ostatně stejně jako kalhoty, kabát a klobouk, který si musí vycpat novinami, aby se jí vůbec na malé hlavě udržel).

Mattie jezdí na koni, neohroženě leze po stromech, z nichž odřezává oběšence, střílí po zločincích a hlavně jde houževnatě za svým cílem – bez ohledu na litry krve, které to bude stát. Na Oscara nominovaná Hailee Steinfeldová dala své postavě tvář, která fascinuje, děsí i dojímá zároveň a svým výkonem se s přehledem vyrovná zkušeným kolegům. Na plakátech sice dominují jejich jména, ale Kuráž je především její film.

Berlinale 2011 – delegace filmu na festivalu

Joel a Ethan Coenovi natočili snímek, který sami nazývají antiwesternem. Zabydleli ho moderními postavami, malebný Divoký západ odromantizovali syrovým obrazem i téměř thrillerovým stylem vyprávění, patos nahradili ironií, zkrátka na první pohled udělali všechno proto, aby se vůči tradičnímu americkému žánru vymezili. Ve skutečnosti však dobře vědí, že mu tím skládají poklonu. A jakou!