Na rozdíl od Poláčkových hrdinů však dětská dobrodružství doprovází čarodějná moc, která z knih Christianny Brandové, mimo jiné i známé detektivkářky, činí vděčnou a věčnou látku k zfilmování.
Přijde i potřetí?
Pět let po prvním snímku, kde titulní postava v proměnlivém podání Emmy Thompsonové postavila do latě rozháranou domácnost ovdovělého majitele pohřebního ústavu a hordy dětí, přichází přísná dáma s bradavicemi vypomáhat v opačném gardu. Tedy osamělé matce pečující o své tři děti, další dvě z města a zadluženou farmu, zatímco otec bojuje ve válce.
Ale jinak podstata trvá: s každou lekcí, kterou děti přijmou, dostává chůva lidštější výraz. A pokud ji na rozdíl od úvodu, kdy ji „potřebovaly, ač nechtěly“, na konci už „chtějí, leč nepotřebují“, pak svůj úkol splnila a může jít do další pohádkové služby. Pravděpodobně ve třetím dílu, jehož vznik se předvídá.
Režisérka Susanna White dosud pracovala vesměs pro televizi, což je na filmu znát zejména v pečlivé, až přehnané doslovnosti. Když bláto, tak až po kolena, když kravince, tak hlasitě mlaskavé, ať se zhýčkané městské dětičky pořádně umažou a ještě štítivěji nevraží na své chudé pracovité příbuzné ze vsi.
Naštěstí se brzy ukáže, že i zdánlivá londýnská princátka mají své bolesti a strachy. Ba ani ústřední zlosyn intrikující s prodejem farmy není tak docela cynický, protože ho mají v hrsti dvě vymahačky dluhů v nezvyklé podobě svérázných blondýnek.
Vlastně jediné nenadsazené a nekarikované zlo tu představuje reálná hrozba v pozadí – druhá světová válka, kterou snad právě jen Britové dovedou tak nevtíravě zasadit do pohádkové komedie. Její ozvěny vedou od návštěvy strohého armádního velení v půvabné stylizaci Londýna 40. let, kam hrdiny dopraví „zvojáčtělá“ chůva na motocyklu, až po groteskní scénu, v níž samy děti zneškodňují podle tištěného návodu bombu uvízlou v obilném poli.
Efekty nepotřebuje
Díky střídmě používaným i střídmě přijímaným válečným odkazům se do příběhu vkrádá dospělejší tónina, třebaže je určen – včetně českého dabingu – především menším divákům.
Na ně se zaměřují vtipné klukovské vynálezy, veselé hrátky s krávou v posteli, slůnětem v domě a selátky na stromech, ale také podtón lehce usedlé výchovné morality, kterým starší školáci stojící na prahu puberty zřejmě zvysoka pohrdnou.
Ale zato může Kouzelná chůva přirozeně propojit jiné dvě generace – děti, které ještě věří na pohádky bez podpůrných 3D efektů, a rodiče, kteří by jim rádi znovu věřili.
