RECENZE: Film Já, legenda kazí tuctoví zombíci

Film Já, legenda, který za tři týdny vydělal jen v amerických kinech 230 milionů dolarů, má reklamní slogan: "Poslední muž na Zemi není sám." Kéž by byl!

Typicky žánrový snímek totiž vyzařuje největší sílu, dokud na širokém plátně není živého človíčka kromě Willa Smithe coby doktora, jenž snad jako jediný přežil světovou epidemii smrtícího viru.

Já, legenda

50 %

USA, 2007, 110 minut.

režie Francis Lawrence,

hrají Will Smith, Alice Braga, Thomas J. Pilutik

Kinobox: 78 %

IMDb: 7.2

A naopak začne upadat, jakmile na hrdinu hledajícího protilék vycení pochroumaný chrup první strupovitý zombík. Za což režisér Francis Lawrence vděčí hlavně dvojici scenáristů, kteří jako by si v půlce příběhu řekli – Poslyš, mě už to nebaví, rychle to nějak uzavřeme a jdeme na pivo.

Trosečník a pes
Vyprávění startuje rychle a po americku prostřednictvím televizních zpráv, v nichž Emma Thompsonová coby lékařka vysvětlí svůj objev spásného viru. Vzápětí podtitul „Tři roky poté“ ukáže svět, z nějž jasně čiší, že se virus jaksi nepovedl.

Působivá pustina New Yorku, již tvoří vraky, ruiny a hejna ptáků, žije podle nových pravidel. Bez hudby, jen se zvuky panenské džungle se ve výtečně snímané scéně náhle vynoří stádo zvěře – a lovec. Jeden muž, jeden pes, jedno auto, jedna zbraň, sami na světě; to je pocitově, filmařsky i herecky slibný začátek.

Smith hraje novodobého Robinsona, jako by si nastudoval Trosečníka v podání kolegy Toma Hankse. Drží se denních rituálů, aby unikl malomyslnosti: hovoří se psem, „kupuje“ jídlo a DVD s filmy v prázdných obchodech i bytech, hraje golf na letadlové lodi, vysílá do éteru, posiluje, pracuje v laboratoři.

A na noc se opevňuje proti vetřelcům, načež se mu ve snu vracejí vzpomínky na paniku při karanténě – davovou scénou na mostě režisér marně opisuje Válku světů – a na osud rodiny.

Bafání a kázání
Ale samotář v obřím prostoru westernové krajiny plné pastí ztratí kouzlo, jakmile sci-fi přejde v horor s nejlacinějším strašením, totiž „bafáním“ zpoza rohu; navíc zmutovaní zombíci včetně pekelných hafanů připomínají béčkovou parodii bez humoru.

Zjevení lidí sice přinese jeden vtipný nápad se Shrekem, ale taky hromadu kázání o víře. A pak už přijde obléhání, krev, střelba, výbuch, oběť, poslání, spasení. Jen jedno hollywoodské klišé neplatí: že ženy, děti a psi mají vystaráno.